Blechy na člověku

Kožní problémy

Zveřejněno dne 23.10.2016


Blechy jsou řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného ektoparazitického hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech na celém světě dosahuje přes 2 200, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky, může naklást 50 vajíček denně, vajíčka blech měří 1 mm a jsou bílá.

Blecha lidská

Blecha lidská je blecha obecná, odborným názvem Pulex irritans.


Blecha obecná

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.

Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.

Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.

Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.

Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokonalou metamorfózou. Oplodněná samička klade vajíčka v srsti hostitele, ta po několika hodinách oschnou a opadnou (dokážou se tak dobře šířit). Vylíhnou se z nich larvy, které mají kousací ústrojí a živí se organickými zbytky (kůže a podobně) či výkaly dospělců, které obsahují poměrně velké množství nestrávených zbytků krve. Larvy se třikrát svlékají a po několika dnech se přemění v kokon s kuklou. Z kokonu se po různě dlouhé době líhnou dospělci.

Při kousnutí se z blechy do hostitele dostávají takzvané hapteny, což jsou částečné antigeny, které dokážou vyvolat imunitní odpověď organismu. Při zablešení dochází k dlouhodobému přísunu těchto látek do těla hostitele, u kterého se může objevit přecitlivělost a následně i zdravotní problémy. Tento jev je častý u psů a objevuje se přibližně měsíce až roky po napadení blechami. Při nabodnutí kapiláry vpouští blecha trochu slin dovnitř těla hostitele a spolu s tím se můžou z jejich ústního ústrojí přenášet i potenciální patogeny. Dále může napadený pozorovat svědivé červené fleky podobné štípnutí komára, které ale do několika málo dnů mizí. Problém může způsobit až nadměrné škrábání místa vpichu, kde se v důsledku toho vytvoří infekční zánět.

Blecha obecná spolu s blechou morovou (Xenopsylla cheopis) byla – a v některých částech světa stále je – přenašečem moru. Jde o mor dýmějový, septikémický či plicní, které stály za epidemií nazývanou černá smrt. Ta se ve 14. století rozšířila z Asie (východního Kazachstánu) přes Čínu až do Evropy. Člověk se mohl tímto morem nakazit po kontaktu s blechami, které se vyskytovaly především na krysách (ty jsou zdrojem nákazy). V trávicím ústrojí nakažené blechy žijí bakterie Yersinia pestis, které způsobují vlastní onemocnění. Tyto bakterie se uvnitř blechy namnoží a zablokují žaludek. Důsledkem toho je neutišitelný hlad blechy, která stále saje krev a bakterie tak mohou proudit do svého nového hostitele. Plicní mor se šířil také kapénkovou infekcí.

V případě výskytu je nutné zamořené prostory ošetřit insekticidem na lezoucí hmyz, zásah je nutné opakovat po čtyřech až šesti týdnech, aby byly zlikvidovány i blechy, které se vylíhnou z nakladených vajíček.


Blecha psí

Blecha psí (Ctenocephalides canis) je druh blechy, která žije jako vnější parazit na široké škále savců, především však na domestikovaných psech a kočkách. Je blízce příbuzná bleše kočičí (Ctenophalides felis), která může žít na širokém okruhu zvířat a je více rozšířená.

Psí blecha je problematičtější, neboť může přenášet tasemnici psí (Dipylidium caninum). Blecha psí se obvykle živí krví psů a koček, občas pokouše i člověka. Může žít bez potravy mnoho měsíců, ale samičky potřebují konzumovat krev, aby mohly vytvářet vajíčka. Každá samice může umístit do srsti svého hostitele až 4 000 vajíček. Vajíčka procházejí při vývoji čtyřmi cykly: embryo, larva, kukla a dospělý jedinec. Celý životní cyklus od vajíčka po dospělého jedince trvá od dvou do tří týdnů v závislosti na okolní teplotě. Při nízkých teplotách může trvat i déle.

Prevence a zvládnutí zablešení je vícekrokový proces. Prevence při zablešení může být občas obtížná, ale je dost efektivních cest, jak dosáhnout toho, aby nedošlo znovu k zablešení psa. Zvládnutí zablešení však neznamená jenom zničení blech ve všech vývojových stadiích na psovi, ale i jejich odstranění z prostředí, kde pes žije. Blechy jdou nejlépe odstranit speciálními produkty určenými k odblešení, které se dají koupit. Každá samička blechy s oblibou klade vajíčka v prostředí, ve kterém žijí domácí mazlíčci. Potom efektivní likvidace spočívá v odblešení vnitřního i vnějšího prostředí a všech mazlíčků.

Odblešení vnitřního vybavení se většinou provádí mechanickým zničením. Toto může být uskutečněno prostřednictvím vysání, obzvláště na místech, kde se blechy obvykle nacházejí (například závěsy, psí pelíšky a prostory pod nábytkem). Vysavačem lze zlikvidovat přibližně 50 % blech. Po vysávání se doporučuje použít speciální přípravek proti blechám k usmrcení zbylých blech a k zabránění vývoji z vajíček. Dostupné produkty zahrnují prášek do koberce, spreje a rozprašovače, které obsahují insekticidy a růstové regulátory. Speciální péči je potřeba věnovat psímu pelíšku, který by měl být prán každý týden. Odblešení by potom mělo být provedenu souběžně ve vozidlech, garážích a všech dalších místech, kde je známo, že pes trávil svůj čas. Prevence zablešení musí zahrnovat odstranění blech ze dvora nebo chovatelské stanice. Dvě místa, kde s největší pravděpodobností budou blechy, jsou psí boudy a terasy či verandy, kde mohou psi odpočívat. Blechy se také mohou na psy přenést od divokých zvířat (například veverky). Je doporučováno odpudit tato zvířata od sídla lidí a hlavně je nekrmit.

Odblešení je snazší díky antiparazitickým produktům, jako jsou obojky, spreje, dipy, prášky, šampóny, a dokonce i injekce. Blechy lze snadno zabít nebo paralyzovat v závislosti na účinné látce. Je velmi důležité vydržet s opatřeními proti blechám tak dlouho, jak je to jen možné, neboť životní cyklus blech se může prodloužit až na šest měsíců, a ačkoliv bylo odblešení úspěšné, tak se blechy v různých vývojových stadiích stále vyskytují kolem domu.


Blecha kočičí

Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.

Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.

Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.

Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablety a speciální obojky. Souběžně je nutné uklidit celou domácnost – vyklepat a vyluxovat pelíšky, deky, čalounění (sáček neponechávat ve vysavači!). Prostředky proti blechám můžeme rozdělit do dvou skupin: adulticidy hubí dospělé jedince, zatímco růstové regulátory zabraňují vývoji vajíček. Oba typy prostředků mají své výhody i nevýhody. V prvním případě musí dojít k přímému kontaktu hubicí látky s blechou, takže je nutné kromě zvířete ošetřit i domácnost. Nevýhodou růstových regulátorů je, že nezabrání usazení blechy na kočce či psu; ovšem jakmile blecha začne sát krev, nasaje látky zabraňující vývoji vajíček, která naklade. Optimálním řešením je proto kombinovat oba typy prostředků.


Blecha morová

Blecha morová (Xenopsylla cheopis Rothschild, 1903) je parazitem hlodavců (zejména krys a potkanů), sekundárně pak člověka. Rozšířená je zvláště v tropech a subtropech, odkud byla rozvlečena na lodních krysách a lidech do všech větších přístavů a měst ve světě. Živí se krví hostitele. Patří mezi nejnebezpečnější přenašeče chorob mezi hmyzem. Velmi snadno přechází na člověka. Je přenašečem dvou významných patogenů: Yersinia pestis (původce moru lidí), Rickettsia typhi (původce endemického tyfu). Dospělec průměrně žije 3 měsíce.

Nemá na hlavě ani na pronotu hřebeny. Od blechy lidské se liší postavením hlavy a počtem štětin, potom jsou ještě další nepatrné detaily. Je menší a světlejší než blecha lidská, barvu má červenou, samička měří 2–3 mm a sameček 1,5–2 mm.

Ve středověku se k hubení infekce morem používalo koření (hřebíček, rozmarýn, majoránka, meduňka a další), které mělo zabránit vniknutí infekce do těla. Orientálnímu koření se připisovala mimořádná důležitost. Od poloviny 14. století tak stoupala spotřeba koření závratnou rychlostí. V zamořené Paříži se drceným pepřem prokládaly plátky masa, aby se zabránilo šíření infekce. Rovněž nošení hřebíčku v ústech se považovalo za velmi účinnou ochranu proti moru.


Jak poznat blechy

Rozsáhlejší zablešení zjistíme snadno: srstí psa nebo kočky se čile prohánějí blechy. Tato situace nastává častěji u psů chovaných mimo dům (na dvorku), ale může jí být zaskočen i majitel psa chovaného v bytě, nebo kočky, která je běžně vypouštěna ven. Při menším zablešení ale jednotlivé blechy mohou naší pozornosti uniknout. Pokud blechu nevidíme, neznamená to, že ji pes nemá. Jestliže uvidíme na srsti drobné černé tečky, přilepené na chlupy, nejde o špínu, ale s největší pravděpodobností o bleší výkaly z vysáté krve.

O jejich pravosti se přesvědčíme snadno: několik těchto teček dáme na bílý papír a kápneme na ně trošku vody. Jde-li o bleší trus, brzy se ve vodě rozpustí a my uvidíme, jak se kapka vody barví do červena. Výskyt blech je tak úspěšně potvrzen.

Na rozdíl od psa má kočka hustější srst, takže se blecha u ní hledá hůř. Také trus blech se objeví až tehdy, když je blech více. Kočka je čistotnější a tohoto indikátoru blech se zbaví rychleji než pes. Jedna z možností je kočku postavit na tmavou podložku a pročesávat jí srst. Jestliže na podložku padají malinké bílé tečky, nejde pravděpodobně o lupy, ale o vajíčka blech. Nejlepším potvrzením pak je diagnostika léčbou. Podejte kočce přípravek proti blechám a pak ji dejte na několik hodin například do suché vany nebo na jinou výraznou podložku, ze které kočka neuteče (přepravka na kočky pokrytá bílým papírem). Možná budete zaskočeni, že se pod kočkou oproti vašemu očekávání nachází vyšší počet uhynulých blech. Na bílém podkladě je uvidíte opravdu snadno.

A jak je to s onou proslulou větou „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou.“? Pokud jsou to skutečně psí blechy a mají možnost si vybrat, pak dospělí jedinci dají přednost psu. Pokud ale nemají jiný zdroj potravy, mohou si (spíše výjimečně) vybrat i člověka. Je to ale individuální, různí lidé mohou mít mírně odlišné složení krve, a proto mají pro tento a podobný hmyz různou přitažlivost, takže někdo je tímto problémem obtěžován víc, někdo méně.

Jak vypadá blecha.


Štípanec od blechy

Jak vypadá bleší kousnutí? Příznaky blešího štípnutí jsou charakteristické tím, že zanechávají na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí. Takto vypadá štípanec od blechy.

Blechy v posteli

Pokud se vám vyskytnou blechy v posteli, tak velmi účinným pomocníkem je Myfleatrap, ten neobsahuje žádné nebezpečné chemikálie! Myfleatrap přitahuje blechy z postelí, koberců, nábytku a z domácích mazlíčků. Po nalákání blechy do lepicí pasti již nemá blecha úniku a umírá. Jedná se o novinku v ČR. Přístroj využívá jedinečné technologie, pomocí níž vyhubí ve vašem domě blechy a larvy pocházející z domácích miláčků. Myfleatrap je snadno ovladatelný, lehký, bezdrátový, a proto ho můžete použít kdykoliv a kdekoliv.

Neklamným příznakem přítomnosti blech u lidí je svědící kožní reakce na pobodání, nejčastěji kolem kotníků a částí těla přiléhajících k místům výskytu dospělých blech. Doporučené přípravky k jejich hubení jsou Cimetrol, Cytrol forte.

Blechy ve vlasech

Krátkodobě může žít v lidských vlasech pouze lidská blecha, která se živí především lidskou krví. Chcete-li se zbavit blech ve vlasech dítěte, musíte odstranit všechny možné zdroje napadení ze svého domu. Účinný je Biokill, což je přípravek na ničení ektoparazitů domácích zvířat, je to netoxický, antiparazitární a insekticidní přípravek ve spreji s dlouhodobým účinkem. Blechy ve vlasech se dají odstranit octem.

Zdravotní nebezpečí z blech

Blechy představují přímé cizopasníky člověka a přenašeče chorob ze zvířat na člověka, proto se řadí mezi škůdce lidského zdraví. Do blechy, která sála krev z infikované osoby či zvířete, se dostávají původci nákaz z krve infikovaného. V bleše se potom rozmnožují nebo se dále vyvíjejí. Při opětovném sání se původci choroby dostávají přímo do ranky vzniklé nabodnutím kůže člověka nebo zvířete a odtud do krve a dále do celého těla napadaného. Někdy se nákaza šíří i výkaly blechy na kůži, které mohou být vetřeny do ranky po bodnutí nebo do sliznice, většinou do spojivek. Původci těchto chorob kolují mezi krví zvířat, člověka a blechy. Zcela prokázaný přenos blechou je u moru a krysí skvrnivky, u ostatních chorob se pouze předpokládá.

Likvidace blech

Jak se zbavit blech u zvířat? Mějte na paměti, že vajíčka jsou patrně největším problémem domácností se zvířaty. Než blecha přes vylíhnutí a larvu dospěje, trvá to až 30 dní. I když kočku nebo psa jednorázově odblešíte, jakmile dorostou nové blechy z neviditelných vajíček, které se vám povalují po podlaze nebo v kobercích, znovu obsadí zvířata. Blechy vydrží až několik týdnů bez potravy. Tento fakt je příčinou toho, proč se mnohé domácnosti aplikací antiparazitárního přípravku blech zbaví, ale za měsíc až dva se problém objevuje nanovo. Pokud chcete zlikvidovat veškeré blechy v domácnosti, musejí být všechna přítomná zvířata ošetřena proti blechám účinným přípravkem s dlouhodobým efektem minimálně po dobu kontinuálních tří měsíců. To je doba, za kterou se ze všech vajíček vylíhnou larvy a musejí se jít na zvíře napít. Blecha, která se napije z ošetřeného zvířete, se již nerozmnoží, larva, která se napije, již nedospěje. Problém se eliminuje, ale je to běh na dlouhou trať. Pokud kočku nebo psa odblešíte jednou dvakrát za rok, je to k ničemu.

Jak se zbavit blech doma? V domácnosti se parazita trvale zbavíte především důsledným odblešováním zvířat. Blechy, které se narodí, se později infikují přípravkem ze zvířete a zemřou nebo se jeho krve nenapijí a zemřou hlady. Celé to trvá přinejmenším týdny, spíše však měsíce. Okamžitý efekt má zásah speciální dezinsekční firmy. Ale není to nijak laciné. Jeden zásah v bytě přijde na více než 1 500 korun. Zpravidla je nutné zásah po krátkém čase ještě nejméně jednou opakovat. Pokud je výskyt blech větší, může být zásahů ještě víc. Pokud firmu zavoláte a necháte byt či dům vystříkat insekticidem, zpravidla stačí nechat ho pár hodin zaschnout a přestane být pro lidi i zvířata nebezpečný. U některých postřiků se však počítá s návratem domů až po 24 hodinách, takže je potřeba si to se zásahovou firmou ujasnit.

Pokud půjdete na blechy svépomocí, pusťte se do celé domácnosti. Rozhodně vyperte nebo ošetřete zvířecí pelíšky. Vhodné je vyprat i všechno ložní prádlo a další věci, ve kterých by se podle vás mohly držet blechy. Častěji a důkladně také luxujte. Podle některých zkušeností se vyplatí používat i parní čistič.

Soustřeďte se na škvíry kolem prahů, mezi prkny podlahy, na zvířecí pelechy. Po prvním vysátí postříkejte podlahy přípravkem proti hmyzu a tak ob dva dny pokračujte ve vysávání. Vhodný je bezsáčkový vysavač, kdy po vysátí vysypejte zásobník. Vysypávání obsahu luxu je důležité, protože se vám jinak budou blechy líhnout uvnitř. Poté ošetřete vyluxované a vytřené podlahy ještě přípravkem proti lezoucímu hmyzu, pokud nemáte kočku. Při použití antiparazitik je namístě důrazné upozornění na toxicitu mnohých těchto léčiv pro kočky. A to včetně sprejů na ošetření prostředí! V domácnostech s kočkou je lepší prostředí ničím nevystříkávat a spolehnout se na mechanickou očistu a efekt antiparazitik na zvířatech. Jsou známy případy, kdy se kočka přiotrávila z podlahy vystříkané sprejem proti hmyzu ještě druhý den po aplikaci.

Jak se zbavit blech u domácích zvířat je někdy problematické. Obecně lze říci, že veterináři už delší dobu varují před dlouholetými zavedenými značkami antiparazitárních přípravků. Právě vůči nim si totiž blechy vybudovaly toleranci. Obvyklý spot-on, tedy kapky, které se kapou zvířeti za krk, už vůbec nezabírají a blechy na kočce vydrží i po týdnu či dvou. Živé a čilé. Nejlepší je, pokud se o vhodné metodě pobavíte s veterinářem. Pokud nezabírá přípravek, který jste až dosud úspěšně používali, vyměňte ho za jiný. Zkuste třeba obojek proti blechám nebo novinku mezi přípravky - tablety proti blechám.

Vyplatí se nešetřit, protože cena v tomto případě bývá přímo úměrná kvalitě. Pamatujte si, že sice neexistuje nejlepší hubicí přípravek, ale zato existuje spousta těch špatných. A respektujte pokyny výrobce v letáku, zejména pokud jde o dobu účinnosti přípravku. Pak hned nasaďte další dávku, tabletku či nový obojek.

Babské rady

Mnoho babských rad v boji proti blechám neexistuje. Všechny zdroje zmiňují vlastně jen jednu jedinou: má-li domácí pes blechy, rozložíme mu do boudy listy ořešáku.

Autor: © svevi
Foto:
© Leon

odkaz na článek

. Blechy na člověku [online]. ČeskéNemoci.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 495 lidí.




sdílejte článek

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

články k tématu člověk
zaměření článku
klíčová slova
blecha lidská obecná psí kočičí morová štípanec rady vlasy postel