Informace od zdravotní sestry

MENU

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  

Makrobiotická strava

 


Aktualizováno:

Zdravý styl

Makrobiotická strava je způsob stravování, který je znám již několik tisíc let. V moderní době dochází ke stále většímu odklonu člověka od přírody, což má za následek stále častější výskyt nejen známých chorob, ale i chorob a chorobných stavů, se kterými si současná medicína neví rady.

Co jsou to makrobiotika a makrobiotická strava

Makrobiotika není jen obyčejná dieta nebo stravovací návyk, ale je v podstatě jakousi filosofií či životním stylem. Kolébkou této filosofie jsou Tibet a Čína. Makrobiotika rozděluje přijímané potraviny podle ročního období. Makrobiotika a jídelníček podle makrobiotických zásad může být vhodným doplňkem nebo i základem diet pro potravinové alergie. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce, důležité je podstatné omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Makrobiotická strava pro děti

Standardní makrobiotická strava je vhodná především pro zdravé děti a dospělé lidi. Pro miminka a malé děti je třeba mnoha úprav. S přihlédnutím na jejich různé potřeby a fyzické aktivity. Strava miminek, batolat a malých dětí by se měla postupně měnit a vyvíjet podle toho, jak se mění a vyvíjí jejich chrup. Ideální dokonalou stravou pro miminko je samozřejmě mateřské mléko! Nemá-li maminka dostatek mléka a miminku je již 8 měsíců, může být zařazeno jedno makrobiotické jídlo, a to speciální obilné mléko. Čím je dítě starší, zařazují se více makrobiotické potraviny, jako jsou řasy, kvašená zelenina, sójový sýr, listová zelenina, tofu, olejnatá semena, ryby.

Makrobiotická strava jako dieta

Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Makrobiotická strava jídelníček

Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.

Recepty na makrobiotickou stravu

Brokolicovo-kokosový tofu krém

Ingredience: brokolice, tofu, kokos

Postup: Do hrnce dáme růžičky brokolice, tofu natural a trochu vody se solí/shoyou a chvíli vaříme. Pak přidáme kokosové mléko, umeocet a ještě povaříme. Nakonec rozmixujeme na hladký krém.

Ovesno-jáhlová kaše pro kojence

Ingredience: vločky ovesné, jáhly, mrkev

Postup: Jemné ovesné vločky + jáhlové vločky (nebo předem uvařené jáhly) chvíli povaříme s vodou na hustou kaši. Odstavíme z plotny a přidáme trochu čerstvě lisované mrkvové šťávy a promícháme – kaše je řidší a zároveň akorát teplá pro podávání.

Žampióny na smetaně

Ingredience: houby, celer, petržel kořenová nebo pastinák, tofu, sójová smetana, rýže natural

Postup: Na oleji orestujeme cibuli se solí a kmínem, přidáme plátky žampiónů, „bílou“ kořenovou zeleninu (zde petržel a celer), zastříkneme shoyou, podlijeme trochou vody a vaříme doměkka. Nakonec přidáme kostičky tofu (zde bylinkové), zalijeme (sójovou) smetanou, zahustíme pomocí kuzu a ještě chvíli povaříme. Přílohou je vařená rýže natural.

Zdravé sušenky

Ingredience: 2,5 hrnku celozrnné špaldové mouky, 1 hrnek ovesných vloček, 1 hrnek směsi ořechů (dle chuti), 2 hrsti sezamového semínka, 3 hrsti lněného semínka, 1 hrst slunečnicového semínka, 1 lžička kypřicího prášku, 1/2 lžičky soli, 2 lžíce kvalitní melasy nebo obilného sirupu/sladu, 0,5–3/4 hrnku oleje, sladěnka

Postup: Všechny suroviny zpracujeme v tuhé těsto, které potom vykrajujeme lžicí a tvarujeme. Pečeme cca 10 minut na 200 °C. Pro sladší chuť možno přidat i pokrájené sušené ovoce nebo nahrubo nasekat carobovou čokoládu.

Dortíky s marcipánem

Ingredience: špaldová mouka, obilné mléko nebo sójové mléko, javorový sirup, jablečný ocet, mandle

Postup: Potřebujeme 1 a 1/3 hrnku celozrnné mouky, půl lžičky prášku do pečiva a třetinu lžičky sody. „Mokrou“ směs tvoří půl hrnku mandlového mléka a lžička jablečného octa. Smícháme a necháme odstát. Přidáme 1/3–1/2 hrnku javorového sirupu, 1/3 hrnku oleje. Vmícháme suchou směs. Nalejeme do formy a pečeme na 160 stupňů. Po vychladnutí pomažeme rozvařeným ovocem a nazdobíme tvary z marcipánu. Marcipán připravíme následovně. Smícháme 200 g najemno mletých mandlí s asi pěti lžícemi javorového sirupu a vypracujeme do vlhkého těsta. Pokud se marcipán drobí, přidáme po trochách sirup. Pokud chcete různé barvy, rozdělte těsto a dobarvěte přírodním barvivem nebo zeleninou (řepný džus je jen jedna z možností). Vytvoříme placky a dáme chladit.

Fazolový guláš

Ingredience: fazole, cibule, zeleninový vývar, dýně hokaido, česnek, kukuřičný škrob, polenta

Postup: Na oleji orestujeme cibulku se solí, přidáme červenou papriku, kmín a podlijeme vývarem. Přidáme dýni pokrájenou na kostky a vaříme doměkka. Poté vložíme předem uvařené fazole, majoránku, shoyu a utřený česnek a necháme prolnout chutě. Poté zahustíme kukuřičným škrobem a podáváme s polentovým knedlíkem sypaným praženými slunečnicovými semínky, napařenou brokolicí a picles z mrkve, zelí, okurky a daikonu.

Pomazánka

Ingredience: červená čočka, tofu, oregano, olej, řasa

Postup: Uvaříme červenou čočku s oreganem a řasou, ke konci přidáme marinované tofu, sůl, trochu oleje a rozmixujeme.

Autor: © svevi
Foto:
© Target

odkaz na článek

. Makrobiotická strava [online]. ČeskéNemoci.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

Další články k tématu strava při horečce

ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS