Kombucha

Léčivé účinky kombuchy

• Všeobecně posiluje imunitní systém.
• Působí jako vynikající detoxikační prostředek.
• Prohlubuje spánek.
• Uklidňuje.
• Zlepšuje činnost ledvin a jater.
• Má protialergické účinky.
• Zlepšuje trávení.
• Má protirevmatické účinky.
• Příznivě ovlivňuje činnost srdce, celkový stav cév a funkci krevního oběhu.
• Povzbuzuje mozkovou činnost.
• Příznivě působí při kožních chorobách.
• Má protisklerotické účinky.
• Zlepšuje tvorbu krve a přispívá k normalizaci krevního obrazu.
• Má prokazatelné antibiotické účinky proti bakteriím.
• Zlepšuje stav vaziva.
• Je výživou chrupavčitých tkání a posiluje tvorbu nového kloubního mazu.
• Zlepšuje stav sliznic a očního sklivce.
• Prohlubuje činnost žláz s vnitřní sekrecí, včetně žláz pohlavních.
• Zlepšuje činnost základních smyslů.
• Podporuje regeneraci nervové soustavy.
• Zlepšuje stav a funkci prostaty.

Kombucha, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem kombucha léčivé účinky

Také se můžete podívat na článek Seznam antibiotik a dozvědět se další související informace.

Pozitivní účinky

Kombucha obsahuje množství zdraví prospěšných látek. Nejvýznamnějšími z nich jsou:

• kyselina glukuronová – pročišťuje organismus, povzbuzuje správnou funkci imunitního systému a látkovou výměnu, napomáhá odbourávání cholesterolu, je stavební látkou mnoha důležitých polysacharidů, které tvoří například vazivo nebo chrupavku;
• kyselina mléčná – údajně brání vzniku rakoviny;
• vitamíny – B1, B2, B3, B6, B12, C;
• kyselina listová – metabolismus bílkovin, tvorba červených krvinek, zlepšuje vstřebávání železa, podporuje přeměnu některých aminokyselin a syntézu nukleových kyselin, preventivní účinky proti rakovině a dalším nemocem;
• mnohé další jako kyselina citronová, kyselina jablečná, kyselina uhličitá, kyselina usnová, kyselina glukonová.

Kromě výše zmíněných chorob a obtíží by kombucha měla působit i proti dalším nemocem, například cukrovce, zánětům, kožním onemocněním, nemocem kloubů, zažívacím obtížím, pomáhá proti migrénám, menstruačním bolestem, vysokému tlaku, obezitě a podobně a měla by příznivě působit i na psychiku.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Kombucha. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu kombucha a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Jak vyrobit doma vagínu, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Negativní účinky

Pití kombuchy není v zásadě omezené ani věkem, ani zdravotním stavem člověka – je vhodná prakticky pro každého. Negativní účinky se objevují hlavně u lidí, kteří s pitím kombuchy začínají. Nejsou nijak vážné, obvykle jde o nevolnost, pálení žáhy či střevní problémy. Příčin může být několik – důsledky pročišťování organismu, přílišná stimulace imunitního systému nebo překyselení žaludku. Těmto potížím se dá zabránit vyšším příjmem tekutin, pitím menšího množství kombuchy nebo pitím nápoje zároveň s jídlem. Jednou z možností je ale také alergická reakce. Jinak se kombuše nic vytknout nedá, jedině snad poměrně vysoký obsah kofeinu v zeleném nebo černém čaji, ze kterého se nápoj vyrábí.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma kombucha v mléce je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Domácí výroba konopné masti ze sádla.

Výroba nápoje

Uvaříme čaj (obvykle zelený nebo černý; někdy se doporučují i bylinkové čaje, v jiných zdrojích se píše, že tyto čaje nevytvářejí pro kulturu správné prostředí), přidáme 90 g cukru (na 1 litr) – nejlepší je použít normální cukr bílý, jiné cukry (třtinový, hnědý, med, melasa a podobně) nedokáže kultura správně rozložit a zpracovat. Přelijeme do skleněné nádoby a necháme vychladnout. Přidáme 1 dcl hotového nápoje s ombuchovou kulturu, překryjeme kusem čisté látky a upevníme gumičkou (aby se do nápoje nedostaly nečistoty). Necháme 7–10 dní ve stínu v místnosti, kde se nevaří, nekouří, nepoužívá voňavka a podobně. Potom přecedíme a proces opakujeme. Hotový nápoj se uchovává v ledničce.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Návod na přípravu kostivalové masti, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Dávkování

Nejčastěji se doporučuje vypít dvě nebo tři sklenice denně (pokud se uživateli zdá samotný nápoj příliš silný, doporučuje se naředit džusem nebo zeleným čajem, může se dochucovat například i medem, citrónem), nelze ovšem určit jednotnou dávku, záleží na jednotlivci. Je vhodné dělat v pití přestávku (1 týden za 1–3 měsíce nebo 1 měsíc za 6 měsíců), jinak si organismus navykne a nápoj ztratí na účinku.

Článek Domácí jablečný ocet by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Další využití kombuchy

Jak nápoj, tak samotná kombuchová kultura mají mnohostranné využití.

Nápoj – Pokud necháme kombuchu kvasit déle než tři týdny, získáme kombuchový ocet. Můžeme ho používat stejně jako normální ocet. Při vyrážkách, kožních onemocněních, popáleninách, spáleninách od slunce nebo ekzémech se doporučuje připravit si obklad z kombuchy. Alternativou obkladu je koupel. Voda musí mít maximálně 35 °C, vyšší teplota by účinné látky v kombuše zlikvidovala. Doba koupání by měla být cca 30 minut. Kombucha se dá použít i k masáži – pomáhá při bolestech svalů, je účinná například i proti celulitidě. Má rovněž příznivé účinky na pleť a vlasy, proto je možné nápoj používat místo pleťové vody nebo v kombinaci se smetanou jako pleťovou masku, nebo si s ním oplachovat vlasy. Údajně působí proti lupům, svědění hlavy a vypadávání vlasů. Z kombuchy můžeme také připravit nesčetné množství koktejlů nebo polévek. Kvasinky, které se usadí na dně nádoby při výrobě nápoje, se dají použít jako přísada do pečení.

Kultura – Přemnožená kultura se dá použít jako velmi výživné hnojivo pro rostliny nebo do kompostu. Nakrájená nebo rozmixovaná kultura se dá použít jako pleťová maska. Podle některých zdrojů je údajně možné kulturu jíst, některé tvrdí, že je lehce toxická. Faktem zůstává, že většinu kultury tvoří celulóza, kterou trávicí ústrojí člověka nedokáže zpracovat.

Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Romarin