Co je to betakaroten
Betakaroten je důležitý provitamin vitaminu A, který přispívá ke zdraví člověka a zároveň ke krásnému opálení. Mezi známé zdroje betakarotenu patří například mrkev, dýně, rajčata, papriky, červená řepa, špenát, tykev a listová zelenina. Také žlutooranžové ovoce, jako jsou broskve, meruňky nebo nektarinky, je bohaté na betakaroten. A určitě neuděláte chybu, když si občas dopřejete také pořádnou porci lososa – už jeho oranžová barva vypovídá o vysokém obsahu známého provitaminu. Další možnost, jak si lze v případě potřeby zajistit přísun této důležité látky, představují doplňky stravy.
Teoreticky mohou z jedné molekuly betakarotenu štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého betakarotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, například v kůži a játrech. Konverze betakarotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze betakarotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se betakarotenem jako zdrojem vitaminu A předávkovat. Dalším faktorem, který ovlivňuje konverzi betakarotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E.
Betakaroten pro děti
Betakaroten, prekurzor vitaminu A, je obecně bezpečný pro děti, pokud je získáván pouze z vyvážené stravy bohaté na ovoce a zeleninu. K užívání vyšších dávek, zejména syntetického betakarotenu, je třeba přistupovat s opatrností. Betakaroten je sice důležitý pro zrak, imunitní funkce a růst buněk, ale nadměrný příjem, zejména z doplňků stravy, může vést ke změně barvy kůže a potenciálně zvýšit riziko určitých zdravotních problémů.
Betakaroten z potravy je obecně bezpečný a prospěšný pro děti. V těle se podle potřeby přeměňuje na vitamin A a přirozeně se vyskytující hladiny v potravinách, jako je mrkev, batáty a listová zelenina, jsou v bezpečných mezích.
Užívání betakarotenu by mělo probíhat pod dohledem lékaře. I když některé studie zkoumaly možnost užívání betakarotenu k nápravě nedostatku vitaminu A u dětí, je zásadní zvážit potenciální rizika a přínosy. Nadměrný příjem betakarotenu, zejména z doplňků stravy, může způsobit změnu barvy kůže (žlutooranžový odstín) a může být spojen se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny a úmrtí.
Pro děti se doporučuje přijem pouze z vyvážené stravy. Zaměřte se na zařazení různých barevných druhů ovoce a zeleniny do dětské stravy, abyste zajistili dostatečný příjem betakarotenu.
Doplňky stravy s betakarotenem by měly být užívány pod dohledem lékaře. Pokud lékař doporučí doplňování betakarotenu, ujistěte se, že ho děti užívají ve správné dávce a formě.
U dětí sledujte nežádoucí účinky. Pokud dítě užívá doplňky stravy s betakarotenem, buďte si vědomi možných nežádoucích účinků, jako je změna barvy kůže.
Dávkování pro dospělé a děti
Betakaroten by se měl uživat je při známé diagnóze erytropoetická protoporfyrie.
Dávkování pro dospělé
Indikováno ke snížení citlivosti na slunce u erytropoetické protoporfyrie.
180 mg/den perorálně buď jako jediná dávka za den nebo rozděleně do několika dávek během dne.
Pokud stále přetrvává citlivost na slunce, může se dávka zvýšit o 30–60 mg/den; nesmí překročit 300 mg/den.
Dávkování pro děti
Indikováno ke snížení citlivosti na slunce u erytropoetické protoporfyrie.
Podávejte buď jednou denně, nebo rozděleně do několika dávek denně.
- Děti 1-4 roky: 60-90 mg/den perorálně.
- Děti 5-18 let: 90-120 mg/den perorálně.
- Děti 9-12 let: 120-150 mg/den perorálně.
- Děti 13-15 let: 150-180 mg/den perorálně.
- Děti od 16 let: 180 mg/den perorálně.
Pokud citlivost na slunce přetrvává i po užívání výše uvedených dávek, lze u dětí mladších 16 let dávku zvýšit o 30–60 mg/den.
U děti starších 16 let, pokud přetrvává citlivost na slunce, lze dávku zvýšit o 30–60 mg/den; nesmí ale vsoučtu překročit 300 mg/den.
Betakaroten a opalování
Betakaroten působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření a které mohou indukovat prekancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má betakaroten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka.
Betakaroten a rakovina
Betakaroten přijatý ze stravy působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály – reaktivní molekuly, které vznikají během metabolických procesů v organismu a přijímáme je z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Konzumace ovoce a zeleniny bohatých na betakaroten brání rozvoji některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí rovněž preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
Betakaroten z lékárny může ve vyšších dávkách představovat rizika, zejména pro kuřáky a osoby vystavené azbestu. U těchto skupin je užívání doplňků s betakarotenem spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny plic a dokonce i úmrtím.
Vedlejší účinky betakarotenu
Betakaroten se dá užívat celoročně, jen je třeba sledovat plosky rukou. Pokud začnou oranžovět, je třeba betakaroten vysadit, a to do té doby, dokud nebudou mít plosky opět tělovou barvu.
Mezi odborníky na výživu probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti přijímání synteticky vyráběného (takřka převážně all-trans-) β-karotenu v porovnání s průmyslově extrahovaným β-karotenem přírodního původu, jehož složení kopíruje použitou surovinu. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí syntetický β-karoten k látkám, které zvyšují riziko srdečně-cévních onemocnění. Nelze říct, zda stejně rizikový je, nebo není i β-karoten průmyslově extrahovaný z přírodních zdrojů.
I když je nadměrný příjem betakarotenu obecně bezpečný, může představovat potenciální rizika, zejména v kombinaci s alkoholem nebo ve spojení s některými léky. Proto jeho užívání vždy předem projednejte s lékařem.
Betakaroten nemá žádné známé závažné interakce s jinými léky, pouze středně silné interakce s těmito látkami:
- cholestyramin,
- etanol (přírodní líh obsažený v alkoholických nápojích),
- lutein,
- potravinářský minerální olej,
- orlistat,
- verteporfin,
- vitamín A.
Betakaroten nelze doporučit každému. Vzhledem k potenciálním rizikům se doplňky stravy s betakarotenem obecně nedoporučují pro každého, zejména ne pro kuřáky a osoby vystavené azbestu.
Betakaroten v těhotenství
Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, těhotné a kojící maminky mají vyšší potřebu betakarotenu. Lidské tělo lépe vstřebává betakaroten z tepelně opracovaných potravin (například z vařené mrkve nebo dušených rajčat) než ze syrové zeleniny. Obecně se doporučuje přijmout denně přibližně 6 mg tohoto provitaminu pro dospělé. Nadměrná konzumace betakarotenu se může projevit například oranžovým zabarvením kůže, jejím šupinatěním, vyrážkami, průjmy, nevolností a podobně.
Cena produktu Betakaroten forte Dr. Max.
Foto: © Dr. Max