Co je dušnost a jak se projevuje
Dušnost je subjektivní pocit, že člověk nemůže dostatečně dýchat. Může mít mnoho podob — zrychlené dýchání, pocit sevření hrudníku, neschopnost se nadechnout „do plna“, pískoty, tlak na hrudi nebo nepravidelný dech.
Dušnost může být akutní (náhlá) nebo chronická (dlouhodobá). Každá forma má jiné příčiny a vyžaduje odlišný přístup.
Nejčastější příčiny dušnosti
1. Onemocnění dýchacích cest
- Astma: zúžení dýchacích cest, pískoty, svíravý pocit na hrudi.
- Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): nejčastěji u kuřáků, dušnost při námaze i v klidu.
- Zápal plic: bolest na hrudi, kašel, horečka, obtížné dýchání.
- Alergie: reakce na alergeny může vyvolat stažení dýchacích cest.
2. Srdeční onemocnění
Při oslabené funkci srdce se krev hůře okysličuje a hromadí se tekutiny v plicích, což vede k dušnosti.
- srdeční selhání
- poruchy srdečního rytmu
- infarkt myokardu (dušnost je častým příznakem)
3. Nízká hladina hemoglobinu (anémie)
Při chudokrevnosti klesá schopnost krve přenášet kyslík — člověk pak cítí únavu a zadýchávání i při malé námaze.
4. Úzkost a panické ataky
Psychická zátěž může způsobit pocit nemožnosti se nadechnout, tlak na hrudi, brnění končetin a rychlý dech. Nejčastěji nejde o fyzický problém, ale o reakci nervové soustavy.
5. Obezita
Vyšší tělesná hmotnost zvyšuje nároky na dýchací systém i srdce, což může vést k zadýchávání zejména při chůzi a při námaze.
6. Infekce a horečky
Vyšší teplota zrychluje dech a zvyšuje potřebu kyslíku. Pokud je infekce v dýchacích cestách, může být dýchání ještě obtížnější.
Kdy je dušnost nebezpečná
Okamžitou lékařskou pomoc je nutné vyhledat, pokud se objeví:
- náhlá dušnost v klidu
- bolest nebo tlak na hrudi
- modrání rtů nebo nehtů
- zmatek, slabost, neschopnost mluvit
- podezření na alergickou reakci nebo anafylaxi
- dušnost po úrazu hrudníku
Domácí opatření při mírné dušnosti
1. Změna polohy těla
- sed s oporou o stůl nebo kolena
- stojecká poloha s oporou o stěnu
- ležení na boku s mírně pokrčenými koleny
2. Dýchací techniky
- pomalý nádech nosem, dlouhý výdech přes rty
- brániční (břišní) dýchání
3. Hydratace
Dostatek tekutin pomáhá při infekcích, horečkách i dehydrataci, která může dušnost zhoršovat.
4. Větrání a čistý vzduch
Pobyt v dusné místnosti nebo ve znečištěném prostředí může pocit dušnosti zhoršovat.
5. Omezení fyzické zátěže
Při akutní dušnosti se nedoporučuje zatěžovat organismus. Krátký odpočinek často stav výrazně zlepší.
Prevence dušnosti
- nekouřit a vyhýbat se zakouřenému prostředí
- udržovat fyzickou kondici
- léčit alergie a chronické dýchací potíže
- pohlídat dostatek železa v jídelníčku
- pravidelné kontroly u lékaře při srdečních a plicních onemocněních
Dušnost může mít mnoho příčin – od běžných a neškodných až po život ohrožující. Včasné rozpoznání varovných příznaků a správná domácí opatření mohou výrazně pomoci, ale při jakýchkoli obtížích je vždy vhodné poradit se s odborníkem.