Příznaky dušnosti
Dušnost se vyznačujeme namáhavým a ztíženým dýcháním, při němž dotyčný pociťuje dechovou tíseň či nedostatek vzduchu. Příčinami jsou různé poruchy. Dušnost se může dostavovat v záchvatech, nebo trvá dlouhodobě. Často se ještě objevuje s dalšími příznaky (dle konkrétní choroby).
Zhodnocení stupně dušnosti nám poskytne okamžité a bezprostřední informace o naléhavosti situace a o nutnosti léčebných opatření:
- Fyziologická dušnost se objevuje u zdravých osob při pobytu ve vzduchu chudém na kyslík – ve velkých nadmořských výškách nebo v uzavřených prostorách. Ventilace je zvýšená a udržuje se zvýšenou stimulací dechového centra v mozku. Dechové centrum je drážděno buď poklesem hladiny kyslíku v krvi (hypoxémií), nebo nadměrným vzestupem hladiny kysličníku uhličitého v krvi (hyperkapnií). U většiny lidí je hypoxémie mnohem slabším podnětem ke zvýšení dechového úsilí než hyperkapnie. Hypoxémie může mít kromě dušnosti i jiné projevy, a to zmatenost, neurčitý nepříjemný pocit, až i bezvědomí. Po vstupu do uzavřeného prostoru, který neobsahuje kyslík (například prostředí obsahuje 100% dusík), může člověk ztratit vědomí již během 30 sekund, tedy dříve, než je varován dušností. Nepatrná dušnost provází také otravy kysličníkem uhelnatým.
- Námahová dušnost je pociťována, překročí-li dechová práce klidovou hodnotu asi 5krát. Pociťují ji i zdravé osoby během nebo bezprostředně po ukončení nezvykle velké tělesné námahy. Tělesně trénovaní lidé tolerují bez dušnosti větší námahu než netrénovaní. Chronickým příznakem se dušnost stane teprve tehdy, objevuje-li se už při běžné denní tělesné aktivitě. Námahová dušnost bývá počátečním příznakem onemocnění dýchacího a srdečně-cévního systému.
- Klidová dušnost vzniká již bez tělesné námahy. Je vždy příznakem onemocnění a vždy vyžaduje objasnění příčiny.
- Ortopnoe znamená dušnost v poloze vleže, mírnící se v poloze vsedě. Je zvláštní formou klidové dušnosti. Svědčí o těžkém stavu. Je charakteristická zejména pro dušnost srdečního původu.
- Asfyxie („dušení“) je stavem ohrožujícím život, nutícím k okamžitému zhodnocení stavu a léčení. Jde o akutní dechovou tíseň s nedostatkem kyslíku a hromaděním kysličníku uhličitého v krvi, ohrožující činnost životně důležitých orgánů. Může mít řadu příčin: útlum dechového centra v mozku (otravy, poranění mozku, „mozková mrtvice, záněty a nádory mozku), nervosvalové poruchy (dětská mozková obrna, tetanus), akutní uzávěr dýchacích cest (zapadlý jazyk při bezvědomí, vdechnutí cizího tělesa, akutní zánět hrtanu u dětí – „laryngitida“, nádor dýchacích cest, nádor štítné žlázy stlačující průdušnici, záchvat průduškového astmatu, těžký akutní zánět průdušek).
- Záchvatovitá dušnost je charakteristická pro astmatický záchvat při průduškovém astmatu a pro akutní plicní otok (edém) při selhávání levé srdeční komory (takzvané srdeční astma).
- Trvalá dušnost se vyskytuje především u chronických onemocnění levé srdeční komory a u plicních chorob. Pro stanovení diagnózy je nutné zhodnocení doprovodných příznaků.
Příčiny dušnosti
Příčinami dušnosti mohou být:
- Fyzická kondice či nadváha: Lidé s malou fyzickou kondicí či nadváhou se zadýchají i při malé námaze.
- Onemocnění dýchacího ústrojí: Patří sem onemocnění dýchacích cest (horních či dolních, pohrudnice či celkově hrudní stěny). Poruchy se dále dělí na restrikční a obstrukční. U restrikční dušnosti je zpravidla pacient v klidu bez obtíží. Problémy se objevují při námaze.
- Kardiovaskulární nemoci: Jsou velmi častým důvodem dušnosti. Vycházejí z problematického městnání krve v plicním krevním oběhu. Kromě dušnosti se objevují i další potíže. U kardiovaskulárních nemocí jsou časté noční záchvaty dušnosti.
- Mimohrudní příčiny: Mezi nejčastější příčiny dušnosti, jež nesouvisí s kardiovaskulárním systémem ani dýchací soustavou, patří nádory mozku (poruchy dechového mozkového centra), chudokrevnost (nedostatečná transportní kapacita krve), cukrovka, selhávání ledvin po požití některých léků.
- Psychogenní dušnost: Existuje i dušnost, u které nelze zjistit objektivní patologický nález. Její původ může být v psychice člověka. Objevuje se zpravidla při záchvatech, a to často u lidí trpící fobiemi. Tyto lidé mají většinou subjektivní pocit, že se dusí.
- Na vině mohou být i některá vzácnější onemocnění, například myastenia gravis, při kterém je narušen přenos nervového vzruchu mezi nervem a svaly, v tomto případě dýchacími.
Dušnost v noci
Na srdeční původ ukazuje noční záchvatovitý vznik dušnosti. Hrubým vodítkem může být pravidlo, že nemocní se srdeční dušností na lůžku sedí a nemocní s plicní dušností spíše leží. Srdečního původu je i těžká akutní dušnost u mozkové mrtvice, kterou způsobila embolie krevní sraženiny z levé srdeční síně do oblasti mozkového dechového centra.
Co znamená dušnost a bolest na hrudi
Dušnost je často provázená bolestí na hrudi. Může však být i samostatným příznakem, jehož příčiny ukazují na bezvýznamné potíže, ale také na vážné onemocnění. Proto by dlouhodobější bolesti na hrudi měly člověka vést k návštěvě lékaře. Bolest na hrudi většinou vychází ze svaloviny a kostí. K jejímu zhoršování dochází zpravidla při hlubokém dýchání, kašli či jakékoliv námaze.
Dušnost u dětí
Dušnost představuje u dětí velmi závažný příznak. Může provázet kritický stav vedoucí k respiračnímu selhání. Adekvátní přednemocniční péče a v případě urgentního stavu včasná následná intenzivní péče rozhodují o další prognóze pacienta. V případě akutní dušnosti by měl být postup dětských lékařů sjednocený, měla by být dobrá spolupráce s regionálním dětským oddělením a vždy možnost odeslat pacienta na specializované pracoviště k eventuálnímu řešení akutních situací včetně bronchoskopie. U stavů akutní dušnosti s respiračním selháním je každá minuta drahá.
Dušnost v těhotenství
Mezi velmi časté těžkosti v těhotenství patří také pocit nedostatku kyslíku a rychlé zadýchání. Dušnost zpravidla provází druhou polovinu gravidity. Nastávající maminka má pocit, že se jí nedostává dostatek vzduchu, a to už po pár krocích anebo při běžné činnosti, jako je například uklízení. Mnohdy jsou tyto obtíže způsobeny rostoucí dělohou, která takto utlačuje plíce, ale může se také jednat o počáteční příznaky anémie (nedostatku železa), onemocnění srdce či štítné žlázy. Dušností také více trpí nastávající maminky při vícečetném těhotenství.
Během těhotenství dochází v těle nastávající maminky ke zvýšení objemu krve, jejímž hlavním úkolem je zabezpečit dostatek kyslíku všem tkáním organismu maminky i plodu. Srdce a plíce jsou tak nuceny pracovat mnohem rychleji, proto těhotné ženy často zaznamenávají zrychlený puls a rychlejší dýchání. Jedná se o reakci organismu ve snaze pokrýt zvýšenou potřebu kyslíku. Ačkoliv se srdce i plíce snaží dodat tělu kyslíku dostatek, přesto vzniká kyslíkový deficit a nastávající maminky jsou zadýchané a lapají takzvaně po dechu. Tyto obtíže se však vyskytují zejména při tělesné aktivitě a po chvilce odpočinku opět vymizí.
Dušnost z alergie
Alergie je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být: zduření nosní sliznice (alergická rýma), zarudnutí a svědění anebo otoky očí (alergický zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova astmatický záchvat, pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice, ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce, řídce i bolesti hlavy.
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
První pomoc
Jednou možností při náhlé dušnosti je úder mezi lopatky, takzvaný Gordonův manévr, který může být doplněn předklonem dotyčného nebo jeho přehnutím přes koleno zachránce hlavou dolů. Většinou se tak cizí těleso uvolní. Malé děti můžeme chytit za nohy a obrátit hlavou dolů s opakovanými údery do zad. Kojence si položíme na předloktí horní končetiny, opět hlava směřuje dolů k zemi a doplníme polohu údery do zad.
Jiným řešením je Heimlichův manévr, kdy stojíme za postiženým a svými spojenými pažemi mu prudce a opakovaně zatlačíme na nadbřišek směrem k hrudníku, čímž se snažíme vypudit vzduch z plic a proudem vzduchu tak vypudit cizí těleso z dýchacích cest. Heimlichův manévr se neprovádí u dětí do tří let a u těhotných žen. Jinak jak Heimlichův, tak Gordonův manévr můžeme opakovat a střídat, dokud nedojde k odstranění tělesa, popřípadě při neúspěchu k bezvědomí. Pokud nastane druhá situace, pak se budeme snažit umělými vdechy překážku posunout v dýchacích cestách dál, aby z průdušnice byla protlačena do jedné hlavní průdušky, druhá tak zůstane volná, čímž bude zajišťovat ventilaci alespoň jedna plíce do doby definitivního odstranění cizího tělesa v nemocnici odborným zákrokem.
Při psychogenní dušnosti odstraníme pokles hladiny oxidu uhličitého v krvi tím, že necháme dotyčného dýchat do igelitového sáčku, aby se zvýšilo vdechování oxidu uhličitého, čímž odezní křeče.
Pokud je dušnost způsobena otokem dýchacích cest (zánět hrtanu, záklopky hrtanové nebo otok při alergické reakci), dotyčného musíme uklidnit a co nejrychleji zavolat odbornou pomoc (tel. 155). Je nutné si uvědomit, že dušnost, ať je již jakéhokoli charakteru, je vždy dramatickou událostí, která vyžaduje urychlené řešení, protože postiženého velmi rychle vyčerpává.
Při dechové nedostatečnosti je potřeba postiženého uklidnit, posadit a nejlépe otevřít okno, aby měl pocit svobodného nádechu. Pokud se dušnost do pár minut nezlepší, volejte ZZS. Můžete podat léky na rozšíření bronchů (plic), pokud dotyčný trpí alergií nebo onemocněním plic. Dušnost velice vysiluje postiženého, je proto potřeba postupovat rychle a snažit se jej uklidnit. Pokud se jedná o dušnost způsobenou psychickou zátěží, musí postižený dýchat do igelitového pytlíku.
Nebojte se poskytnout první pomoc, než se pokusíte o záchranu života, nadechněte se a snažte se myslet na základní věci, nevymýšlejte složitosti, které vás kdysi učili ve škole. V jednoduchosti je krása, a to platí i v první pomoci. Jestliže si nebudete vědět rady, při volání ZZS vám dispečeři vše srozumitelně povědí, nemusíte nic vědět, stačí jen vytočit tel. 155 a naslouchat.
Dušná osoba velmi často sama od sebe zaujímá úlevovou polohu vsedě na židli s horními končetinami opřenými o široké bázi o stůl. Jedná se o takzvanou ortopnoickou polohu, při které může postižený lépe zapojit pomocné dýchací svaly, a proto se mu v této pozici lépe dýchá.
Pacientovi s astmatickým záchvatem podáme jeho léky, pokud je u sebe má. V případě akutní dušnosti urychleně voláme lékařskou pomoc.
Léčba
Léčba dušnosti je závislá na zjištěné příčině, často je nutná mezioborová spolupráce lékařů. Jako základní pravidlo platí, je-li dušnost tak silná, že se člověk stává zmatený, má závratě nebo nekontrolovatelně lape po dechu, volejte okamžitě rychlou záchrannou službu. Lékař bude nejlépe schopen diagnostikovat příčinu dušnosti.
Autor: © svevi
Foto: © Colin Mutchler