Co je to diabetická neuropatie
Diabetická neuropatie je častou neurologickou komplikací diabetu mellitu 1. a 2. typu. Představuje klinicky heterogenní syndrom, který se u většiny diabetiků vyvíjí postupně, často asymptomaticky. Příčina diabetické neuropatie dosud není zcela objasněna. Obecně se předpokládá, že mechanismus jejího vzniku je komplexní. Základní klasifikace diabetické neuropatie rozlišuje 2 typy: subklinickou neuropatii a klinickou neuropatii. Subklinická (asymptomatická) forma diabetické neuropatie je definována jako přítomnost nervového poškození v souvislosti s diabetem, které nemá klinické příznaky, ale je prokazatelné elektrodiagnostickými metodami, kvantitativními senzitivními testy nebo funkčními autonomními testy. Klinická neuropatie se manifestuje variabilními klinickými symptomy a abnormálními elektrofyziologickými testy.
Jak se projevuje
Klinické příznaky se odvíjejí jednak v závislosti na délce nervového vlákna a jednak podle typu poškozených nervových vláken. Neuropatické příznaky dělíme na senzitivní a motorické. Senzitivní příznaky pozitivní jsou například pálení, brnění, mravenčení, neuropatická bolest a přecitlivělost na dotyk, negativní jsou například necitlivost, tupost, dřevěnění, chlad až mrazení. Motorické příznaky pozitivní jsou kupříkladu křeče, spazmy a fascikulace, negativní pak únava, slabost a tíha (zakopávání, vázne rychlá chůze).
Co je to diabetická noha
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
Zde můžete vidět, jak vypadá diabetická noha.
Pití alkoholu při neuropatii
Při neuropatii se nedoporučuje kouření a nadměrné pití alkoholu.
Léčba
Efektivní léčba diabetické neuropatie dosud neexistuje. Základní strategie léčby neuropatie zahrnuje buď postupy, které brání vzniku neuropatie (primární prevence), nebo postupy, které vedou ke zpomalení progrese, ke stabilizaci nebo zlepšení již existující neuropatie (sekundární prevence).
Dále se využívá nebo zkouší řada specifických léků a terapeutických postupů:
- Inhibitory aldózoreduktázy (sorbinil, tolrestat, zopolrestat a jiné zatím ukazují jen slabé výsledky, ale jsou dále studovány)
- Kyselina alfa-lipoová
- Benfotiamin
- Esenciální mastné kyseliny
- Vazodilatační léky (při mikroangiopatii vasa nervorum; pentoxyphyllin, sulodexid, naftidrofuryl)
- Specifickou oblastí terapie je léčba bolesti u bolestivých forem diabetické neuropatie. Základním opatřením je dosažení vyrovnaných glykémií, ve specifické léčbě jsou využívány: tricyklická antidepresiva (amitriptylin, nortriptylin, imipramin, desipramin), antikonvulziva (karbamazepin, gabapentin, opioidy a opiáty (tramadol, oxycodon), myorelaxancia (baclofen).
- Neuropatická bolest obvykle není léčitelná běžnými analgetiky a nesteroidními antirevmatiky. Dosavadní farmakologická léčba diabetické neuropatie a jejích bolestivých projevů nepřináší u velkého počtu pacientů úlevu, případně je úleva jen krátkodobá. Farmakologická léčba dlouhodobě prakticky selhává a obtíže přetrvávají i při dobré kompenzaci diabetu. Navíc je farmakologická léčba postižených periferních nervů při diabetu finančně náročná.
Autor: © svevi
Foto: © Line