Funkce bílých krvinek
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různým negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů).
Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza, enkapsulace, cytotoxické účinky bílých krvinek, srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka lze imunitní systém rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají zásadní roli bílé krvinky.
Druhy leukocytů
Monocyty
Monocyty jsou buňky vyvíjející se v kostní dřeni, které cirkulují v krvi několik dní a následně přecházejí do tkání, kde se mění na makrofágy. Jejich úkolem je pohlcovat mikroorganismy, nečistoty a informovat ostatní složky imunitního systému. Monocyty tvoří 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty
Lymfocyty zajišťují specifickou imunitní odpověď. Dělí se na T-lymfocyty a B-lymfocyty. T-lymfocyty koordinují imunitní reakce a ničí infikované nebo nádorové buňky. B-lymfocyty produkují protilátky. Lymfocyty tvoří přibližně 25–30 % leukocytů.
Neutrofily
Neutrofily jsou nejpočetnějším druhem leukocytů (60–70 %). Jsou klíčové v boji proti bakteriálním infekcím a mají krátkou životnost.
Eozinofily a bazofily
Eozinofily se podílejí na alergických reakcích a obraně proti parazitům (2–4 %). Bazofily tvoří asi 1 % leukocytů a jejich funkce souvisí se zánětlivými a alergickými reakcemi.
Správné hodnoty bílých krvinek
U zdravého dospělého člověka se počet bílých krvinek pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 na 1 mikrolitr krve. Hodnoty se mění v závislosti na denní době, fyzické aktivitě i stresu.
Pro stanovení diagnózy je důležitý také diferenciální rozpočet leukocytů, který hodnotí zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.
Zvýšený počet bílých krvinek v krvi
Zvýšení leukocytů (leukocytóza) může být reakcí na infekci, zánět, stres, užívání léků nebo nádorové onemocnění. Léčba se vždy zaměřuje na primární příčinu.
Snížený počet bílých krvinek
Snížení počtu leukocytů (leukopenie) zvyšuje riziko závažných infekcí. Může být způsobeno poruchou kostní dřeně, chemoterapií, infekcí HIV nebo toxickými vlivy.
Bílé krvinky v moči
Přítomnost leukocytů v moči obvykle signalizuje zánět močových cest nebo ledvin. Normální hodnota by neměla překročit 10 leukocytů/µL.
FAQ – Často kladené otázky
Jaké jsou normální hodnoty bílých krvinek?
U dospělých se běžně pohybují mezi 4 500–10 000/µL krve.
Co znamenají zvýšené bílé krvinky?
Nejčastěji infekci, zánět, stres nebo reakci na léky.
Co znamená snížený počet bílých krvinek?
Znamená oslabenou imunitu a vyšší riziko infekcí.
Jsou leukocyty v moči nebezpečné?
Ano, mohou signalizovat zánět močových cest nebo ledvin.
Lze počet bílých krvinek ovlivnit stravou?
Vyvážená strava podporuje imunitu, ale zásadní je řešení příčiny změn.
Kdy je nutné vyhledat lékaře?
Při dlouhodobých odchylkách, horečkách nebo opakovaných infekcích.
