Příznaky infarktu
Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.
Příznaky
Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.
Primární příznaky
Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.
Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.
Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.
Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!
Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.
Další varovné znaky
Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.
Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.
Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.
Na co si dát pozor
Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.
Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.
Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.
Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.
Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.
Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.
U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:
- křeče v podbřišku;
- bolesti čelistí nebo zad;
- nevolnost;
- dušnost;
- rozmazané vidění;
- zesilující pocení hlavy.
Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník.
Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné stanovení diagnózy a přístroji pro zajištění základní resuscitační péče, včetně zevní kardiostimulace. Co nejdříve po stanovení diagnózy je pacient převezen do nejbližšího kardiocentra s nepřetržitým provozem.
Všechny zmíněné projevy bolesti (zvláště pokud se vyskytnou u osoby nad 40 let spolu s kombinací více rizikových faktorů a trváním nad 10 minut) by měly vést k okamžitému přivolání rychlé záchranné služby, protože jde doslova o minuty.
Může být infarkt bez příznaků
U některých nemocných může naopak proběhnout infarkt zcela bez příznaků (zejména u diabetiků, kteří mívají obecně menší vnímání bolesti kvůli postižení periferních nervů), jindy jsou příznaky velmi mírné a rozpoznání infarktu je tak pro laika obtížné.
Hodnoty krevního tlaku při infarktu
Vysoký krevní tlak (hypertenze) není sám o sobě onemocněním, ale závažným faktorem, který zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Srdeční infarkt nastává tehdy, pokud se céva zcela a trvale uzavře nebo zúží. Pak dochází k velice silným a nepřestávajícím bolestem v hrudníku, s vyzařováním do levé ruky nebo do lopatky, k nimž se připojí i strach ze smrti. Může se však stát, že srdeční infarkt probíhá bez příznaků nebo jsou příznaky velmi mírné. Komplikací infarktu se smrtelnými následky je srdeční arytmie, respektive selhání srdce, kterému se však dá předejít včas začatou odbornou léčbou. V případě srdečního infarktu je tedy životně důležité, aby se postižený dostal okamžitě do nemocnice, kde mu bude odstraněno ucpání cévy. Následkem srdečního infarktu může dojít i k náhlé srdeční smrti. Zanedbaný vysoký krevní tlak poškozuje koronární cévy a urychluje proces kornatění cév. Většinou se vysoký krevní tlak ohlásí v pokročilejším věku, ale může být vyvolán i genetickou predispozicí, nadváhou a konzumací příliš slaných jídel. Pokud snížíme vysoký krevní tlak, uděláme významný krok k prevenci srdečního infarktu.
Tep při infarktu
Tepová frekvence u infarktu je rychlá či kolísavá v návaznosti na malátnost. Pokud se pacient dostává do šokového stavu, dochází ke zvýšení tepu a poklesu krevního tlaku. Ovšem i při infarktu může být tep nitkový, nepravidelný a těžko hmatatelný.
Jak dlouho trvá infarkt
Tak to je otázka, na kterou není odpověď. Více než 40 % infarktů může u lidí proběhnout bez toho, aby si jich dotyční vůbec povšimli. Podle vědců si infarkt neuvědomí dokonce více než polovina žen a asi třetina mužů. Důvody toho, proč si tak vysoké procento lidí infarkt ani neuvědomí, spočívají v tom, že symptomy těchto infarktů bývají méně typické. Nemocný nemusí například pociťovat jinak obvyklé bolesti hrudníku. A proč infarkt neregistrují častěji ženy než muži? Ženy mohou cítit bolest ramen místo bolesti hrudníku. Někdy si také myslí, že měly silnou chřipku, jejíž rekonvalescence trvá dlouho.
Jak si změřit tlak bez tlakoměru
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Vyjadřujeme jej dvěma hodnotami. Srdce pracuje jako pumpa, která vhání krev do cévního řečiště a cyklicky (opakovaně) prochází klidovou a pracovní fází.
První číslo (takzvaný horní tlak) znamená systolický tlak a naměříme jej v momentě, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen.
Druhé číslo (takzvaný dolní nebo spodní tlak) označuje diastolický tlak a naměříme ho v momentě klidové fáze mezi dvěma stahy srdce, kdy krevní tlak krátce klesá.
Čísla systolického a diastolického tlaku oddělujeme lomítkem (například 120/80). Měření je možné pouze tlakoměrem.
Srdce se pravidelně rytmicky stahuje a zase povoluje obvykle 70–80x za minutu v klidovém režimu. Tato aktivita se nazývá srdeční tep. Tento je možné měřit palpačně – pohmatem.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Tap