Kašovitá strava po kolonoskopii


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zažívání

Zveřejněno dne 14.8.2018


Kolonoskopie je metoda, s jejíž pomocí se tlusté střevo vyšetřuje zevnitř. Lékař pronikne přístrojem zvaným kolonoskop (asi 1 cm silná ohebná hadička) přes konečník do tlustého střeva, přičemž je možné vyšetřit dále i část tenkého střeva, podle potřeby. Název kolonoskopie pochází z latiny a znamená „prohlížení tlustého střeva“. Pokud se vyšetřuje pouze konečník, jedná se o vyšetření s názvem rektoskopie.

Co jíst po kolonoskopii

Pokud nebyl při kolonoskopii proveden žádný léčebný zákrok, není třeba stravu nijak omezovat. Tudíž není nutná kašovitá či tekutá strava. V případě, že byl například snesen polyp, tak se obvykle doporučuje tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má dle zkušeností především význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá zdravotnická zařízení doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace.


Proč je po vyšetření důležitá dieta

Dieta se doporučuje u pacientů, u kterých byl proveden drobný chirurgický výkon, a to z důvodu přehlednosti ve střevě v případě komplikací, jakým je například krvácení.

Jídelníček po kolonoskopii

Po kolonoskopickém vyšetření, při kterém jsou pacientovi odstraněny polypy, se doporučuje lehčí dieta, kašovitá strava a vyhýbání se kořeněným jídlům. Pokud nemáte v nálezu výslovné doporučení režimu, například pouze tekutiny nebo kašovitou stravu po odstranění větších polypů, tak nejsou žádná omezení. Samozřejmě je vhodnější začít lehčími jídly, ale záleží hlavně na chuti a toleranci.

Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu jsou to pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů lze konzumovat běžnou stravu.


Komplikace po kolonoskopii

Do střeva, které je po projímadlu prázdné a někdy může být i k sobě „přilepené“, se musí vehnat vzduch, což může způsobovat nepříjemné pocity, pro někoho až křečovité. Břicho pacienta bývá při vyšetření nafouknuté, protože se musí přes přístroj do střeva vhánět vzduch, aby se získal co nejlepší obraz. To však může vyvolávat tlak, někdy až bolest. Tu vyvolává i přechod přístroje přes určité úseky tlustého střeva, zejména přes esovité kličky (sigma) nebo jiné úseky tlustého střeva, kdy dochází k tahu za okruží – blánu, kterou je střevo přirostlé k pobřišnici.

V případě, že šlo jen o klasickou kolonoskopii, je po vyšetření doporučeno jít na toaletu, kde byste se měli snažit vypustit plyny vehnané do střeva. Po vyšetření je vhodné pobýt asi 20–30 minut v čekárně nebo ve sledovací místnosti zdravotnického zařízení. Pokud již pacient necítí výraznější tlak v břiše či bolest břicha a jiné potíže, jako je průjem, může odejít domů, případně se nechat odvézt v doprovodu blízké osoby. Doprovod a odvoz se v každém případě doporučuje, pokud pacient absolvoval vyšetření v celkové anestezii. Po kolonoskopii se doporučuje začít konzumovat lehce stravitelná jídla a další stravu přidávat postupně.


Komplikace kolonoskopie

Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny během několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo, případně si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně).

Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1 000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient nalačno a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem.

Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při níž se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprázdnění může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět u nich kolonoskopii během hospitalizace, kdy se tekutiny nahrazují parenterálně infuzemi.

Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie.

Po výkonu může být stolice řídká, ale mělo by docházet k rychlé úpravě do normy.


Alkohol po kolonoskopii

Při uvedené dietě se alkohol nedoporučuje.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Medix

odkaz na článek

. Kašovitá strava po kolonoskopii [online]. ČeskéNemoci.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 54 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
kolonoskopie strava komplikace krvácení průjem bolest polyp pacient přístroj plyn