Jsou léky na spaní pro vás to pravé?
Obecně platí, že léky na spaní jsou nejúčinnější při střídmém a krátkodobém použití, například při cestě napříč časovými pásmy nebo při zotavování z lékařského zákroku. Někdy se léky na spaní používají na začátku behaviorální léčby nespavosti, a to zejména v případě nedostatku spánku. K dlouhodobému užívání se nedoporučují z důvodu toho, aby se zabránilo závislosti a toleranci.
Nespavost
Myšlenka, že nějaká pilulka může okamžitě vyřešit naše problémy se spánkem, je velmi lákavá. Ale prášky na spaní nevyléčí základní příčinu nespavosti. Ve skutečnosti může v dlouhodobém horizontu vzniknout problém ještě horší.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky mohou být závažné, včetně prodloužené ospalosti následující den, zmatenosti a zapomnětlivosti.
Vzniká tolerance na užívané léky, to znamená, že si budete muset vzít větší dávku léku na spaní, což může vést ke zvýšení nežádoucích účinků a k závislosti na lécích. A to se opět projeví nespavostí.
Při dlouhodobém užívání prášků na spaní vznikají dokonce abstinenční příznaky. Jestliže přestanete léky náhle užívat, můžete mít abstinenční příznaky, jako je nevolnost, pocení a třes.
Lékové interakce. Pokud užíváte současně s prášky na spaní další léky, může dojít k výskytu nežádoucích účinků, což je velmi nebezpečné, převážně se to týká léků proti bolesti hlavy a sedativ.
Pokud potřebujete přestat užívat léky na spaní, může být někdy nespavost ještě horší než před užíváním těchto prášků na spaní.
Mezi časté nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, bolesti svalů, zácpa, sucho v ústech, ospalost během dne, potíže s koncentrací, závratě, nestabilita a opakovaná nespavost.
Závažná rizika u léků na spaní
Benzodiazepiny mohou způsobit těžké alergické reakce, otok obličeje, výpadky paměti, halucinace, sebevražedné myšlenky nebo změny chování, jako je chůze ve spánku, spánek za volantem, jedení uprostřed noci, bez vzpomínky na tuto událost. Pokud se u vás objeví jakékoliv neobvyklé chování související s užíváním léků na spaní, poraďte se ihned se svým lékařem.
Antihistaminika
Antihistaminika se používají na alergické potíže, jako je senná rýma, alergie a oteklé sliznice při nachlazení. Některá antihistaminika mají vedlejší účinky, například navozují ospalost. Tohoto nežádoucího účinku se pak využívá při nespavosti.
Mezi antihistaminika používaná při poruchách spánku patří:
Diphenhydramine – účinná látka příležitostně řeší nespavost a snižuje problémy s usínáním. Funguje tak, že utlumí centrální nervový systém (mozek), čímž dojde k ospalosti. V ČR není však zaregistrovaná perorální forma, pouze gelová zevní forma PSILO-BALSAM DRM GEL 1 X 20 GM a DRM GEL 1 X 50 GM.
Doxylamin – velmi sedativní antihistaminikum ze skupiny ethanolaminů. Používá se jako pomoc při krátkodobé léčbě nespavosti a při zmírnění nočního kašle, nachlazení a alergických příznaků. V ČR není tato účinná látka zaregistrovaná.
Tyto léky jsou určeny k použití pouze pro krátkodobé nespavosti a patří pouze do rukou lékaře. Tato antihistaminika mají závažné nežádoucí účinky hlavně u lidí s glaukomem, potížemi s prostatou nebo dýchacími problémy, jako je rozedma či chronické bronchitidy. Pokud v současné době užíváte antidepresiva, poraďte se se svým lékařem o vhodnosti aplikace těchto antihistaminik. Poraďte se se svým lékařem i v případě, že užíváte jiné léky k léčbě deprese nebo Parkinsonovy choroby. Ženy, které kojí, by se měly těmto lékům vyhnout.
Časté nežádoucí účinky: ospalost druhý den, závratě a zapomnětlivost, nemotornost, ztráta rovnováhy, zácpa a zadržování moči, rozmazané vidění, sucho v ústech a krku.
Léky na spaní
Existuje několik různých typů léků na spaní, které jsou klasifikovány jako sedativní hypnotika. Obecně platí, že tyto léky působí tak, že ovlivňují receptory v mozku a zpomalují nervový systém. Některé léky se používají spíše k navození spánku, zatímco jiné jsou používány k udržení spánku.
Benzodiazepiny
Benzodiazepiny jsou nejstarší třídou léků na spaní a stále se běžně používají. Benzodiazepiny mají vyšší riziko závislosti než ostatní hypnotika. Všechny jsou klasifikovány jako regulované látky. To znamená, že jsou pouze na předpis. Primárně se benzodiazepiny, jako je estazolam, flurazepam, temazepam a triazolam, používají k léčbě úzkostných poruch a k léčbě nespavosti.
U těchto léků vzniká fyzická a psychická závislost, a jakmile je přestanete užívat, může skutečně dojít k fyzickým abstinenčním příznakům z vysazení, jako je úzkost a nespavost.
Tyto léky na spaní mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou použity na každou noc, protože mozkové receptory se stávají méně citlivé na jejich účinky. Za tři až čtyři týdny se z benzodiazepinů může obrazně stát „pilulka cukru“. Celková kvalita spánku může být snížena, může dojít k ospalosti, zpomalení a únavě. I v případě, že je lék účinný v době svého užívání, vrátí se vám nespavost, jakmile jej přestanete brát.
Nebenzodiazepinová sedativní hypnotika na spaní
Některé novější léky nemají stejnou chemickou strukturu jako benzodiazepiny, ale působí stejným mechanismem. Mají méně vedlejších účinků a menší riziko závislosti, ale jsou stále považovány za regulované látky. Patří mezi ně zalepon, zolpidem a eszopiklon, které byly testovány pro dlouhodobější užívání, a to až na šest měsíců. Zolpidem je dostupný v ČR pod originálním názvem Stilnox.
Nežádoucí účinky nebenzodiazepinových hypnotik
U produktu Rebound: nespavost, bolesti hlavy, závratě, nevolnost, potíže s polykáním nebo dýcháním, objeví se nebo se zhorší deprese, sebevražedné myšlenky.
Melatonin agonista na spaní
Ramelton je nejnovější typem léku na spaní léků. Funguje tak, že napodobuje funkci hormonu melatoninu, který vyvolává spánek. Má malé riziko fyzické závislosti, ale stále má vedlejší účinky. Používá se u problémů s nástupem spánku a není účinný na problémy týkající se zachování spánku. Tento lék v ČR není registrován.
Nežádoucí účinky Rameltonu
Závratě, zhoršení příznaků deprese; neměl by být používán u pacientů s těžkým poškozením jater.
Antidepresiva používaná jako prášky na spaní
FDA neschválila antidepresiva pro léčbu nespavosti. Nicméně někteří lékaři věří, že nespavost souvisí s depresí. Stejně jako u všech léků na deprese, je i zde významné riziko sebevražedných myšlenek nebo zhoršení deprese, a to zejména u dětí a dospívajících.
Pokyny pro použití léků na spaní
Pokud se rozhodnete vyzkoušet prášky na spaní, poraďte se se svým lékařem a dbejte níže uvedených pokynů.
Informujte lékaře o dalších lécích, které užíváte, včetně léků na předpis, jako jsou léky proti bolesti a alergii, stejně tak o bylinných doplňcích. Kombinace léků mohou být totiž velmi nebezpečné.
Zjistěte si konkrétní pokyny pro snížení a/nebo ukončení používání. V některých případech může zastavení léčby způsobit nepříjemné vedlejší účinky, a to i rebound insomnie.
Léky na spaní mohou mít vážné nežádoucí účinky na lidi se zdravotními problémy, jako je vysoký krevní tlak, problémy s játry, glaukom, deprese a dýchací obtíže.
Zeptejte se na všechny podrobnosti při zahájení léčby nespavosti.
Berte jen jeden prášek na spaní, a to když budete mít dostatek času na spánek (sedm až osm hodin). V opačném případě se můžete následující den cítit velmi ospale.
Pozorně si přečtěte příbalový leták, který je dodáván s léky. Věnujte pozornost potenciálním vedlejším účinkům.
Nikdy nepijte alkohol, když si vezmete prášek na spaní. Alkohol nejenže naruší spánek ještě více, ale může ovlivnit i vaše bezpečí.
Nikdy neřiďte auto nebo neobsluhujte stroje po užití prášku na spaní. To je zvlášť důležité, pokud teprve začínáte užívat léky na spaní, nemůžete totiž vědět, jaký budou mít na váš organismus vliv.
Postupujte podle pokynů, začíná se s velmi malou dávkou, která se postupně zvyšuje podle předpisu lékaře. Zjistěte si, zda byste měli užívat své léky s jídlem nebo bez jídla. U některých léků je třeba vyhnout se určité potravině.
Přírodní produkty na spaní
Mnoho lidí s nespavostí si vybírá variantu bylinné léčby. Některé byliny, jako je meduňka nebo heřmánkový čaj, jsou obecně neškodné, zatímco jiné mohou mít další závažné vedlejší účinky a mohou zasahovat do předepsaných léků, což může být nebezpečné. Třezalka tečkovaná například může omezit účinnost mnoha léků na předpis (léky na ředění krve, antikoncepční pilulky a některé léky proti rakovině). Raději tedy zkonzultujte bylinnou léčbu se svým lékařem.
Byliny na spaní
Existuje několik bylin, které jsou vhodné na léčbu nespavosti. Patří sem heřmánek, kořen kozlíku lékařského, meduňka, mučenka, levandule a třezalka. Mnoho lidí pije heřmánkový čaj pro mírné sedativní účinky, i když tato bylina může vyvolat alergické reakce u pacientů s rostlinnými nebo pylovými alergiemi. Přestože je kozlík lékařský užitečný při nespavosti, při vysokých dávkách může způsobit takzvané živé sny, rozmazané vidění, změny srdečního rytmu a dráždivost.
Melatonin jako pomoc spánku
Melatonin je přirozeně se vyskytující hormon, jehož produkce se zvyšuje v noci a navozuje tak přirozený spánek. Jeho podávání se osvědčilo u lidí, kteří cestují mezi pásmy, a u lidí s nočními směnami. V ČR je schválen lék Cirkadin POR TBL PRO 21 X 2 MG.
Tryptofan a L-tryptofan jako léky na spaní
Tryptofan je základní aminokyselina používaná při tvorbě chemické informace serotoninu. Serotonin je látka v mozku, která také pomáhá předávat informaci tělu o spánku.
L-tryptofan je společný vedlejší produkt z tryptofanu, který tělo může změnit na serotonin. Některé studie ukázaly, že L-tryptofan může lidem pomoci usnout rychleji. Výsledky však byly nekonzistentní.
Alternativy k lékům na spaní
Výzkum ukázal, že změna prostředí a chování před spaním je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti nespavosti. Dokonce, i když se rozhodnete používat léky na spaní v krátkodobém horizontu, odborníci doporučují provádět změny v životním stylu a před spaním jako dlouhodobý podpůrný prostředek na problémy se spánkem. Behaviorální a environmentální změny mohou mít na spánek větší vliv než léky na spaní, a to bez rizika vedlejších účinků a závislosti.
Kognitivní behaviorální terapie jako alternativa ke spaní
Mnoho lidí si stěžuje, že frustrující, negativní myšlenky a starosti jim brání v noci spát. Kognitivně behaviorální terapie je forma psychoterapie, která léčí problémy úpravou dysfunkční nebo destruktivní myšlenky, emoce a vzorce chování. Kognitivní behaviorální terapie je poměrně jednoduchá léčba, která může zlepšit spánek tím, že změníte chování před spaním a stejně tak způsob myšlení, které vás přiměje k usínání. Tato terapie se zaměřuje také na zlepšování relaxační schopnosti a mění životní návyky, které mají vliv na vzory spaní.
Kognitivní behaviorální terapie vs. prášky na spaní
Nedávná studie na Harvard Medical School zjistila, že kognitivně behaviorální terapie, včetně relaxačních cvičení, a přechod na správné návyky spánku byly účinnější v léčbě chronické nespavosti než užívání léků na nespavost.
Autor: © svevi
Foto: © Powerfm