Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  

Rakovina konečníku

Napsala Mgr. Světluše Vinšová

V současné době připadá v České republice na 100 tisíc obyvatel zhruba 75 případů rakoviny konečníku. Riziko roste s věkem, pozor by si měli dávat hlavně lidé po padesátce. Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku je u obou pohlaví zastoupený ve stejné míře.

Rakovina konečníku podle Wiki

Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).

Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.

Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.

Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.

Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.

Familiární adenomatózní polypóza (FAP)

FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.

Gardnerův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (nádory kostí) a fibromatóza (mnohočetné benigní nádory vaziva).

Turcotův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i maligní nádory mozku.

Lynchův syndrom

U postiženého vzniká již v časném věku kolorektální karcinom bez předchozího vzniku polypů (Lynch I). Syndrom Lynch II je doprovázen výskytem dalších nádorů – děložní sliznice, žaludku, pankreatu, kůže i jiných. Byla identifikována řada genů zodpovědných za vznik tohoto syndromu, nejčastěji je však příčinou mutace genů MSH2 a MLH1. Někdy se Lynchův syndrom označuje jako HNPCC (Hereditary NonPolyposis Colorectal Cancer).

Klinické projevy

Nebezpečí kolorektálního karcinomu spočívá v tom, že může probíhat poměrně dlouho skrytě jako nemoci konečníku a manifestovat se až v pokročilejším, a tedy obtížněji řešitelném stadiu. Většinou se manifestuje krví ve stolici, méně často bolestí břicha, střídáním zácpy a průjmu, hlenem ve stolici, hubnutím nebo změnami chutě.

Screeningově se pro záchyt podezření na kolorektální karcinom uplatňují především palpační vyšetření per rectum (nádor často roste v konečném úseku střeva v dosahu prstu) a biochemický test na přítomnost krve ve stolici. Podle současných doporučení jsou do screeningu zahrnuti všichni pacienti od 50 let. V Česku je test na skryté krvácení ve stolici možno opakovat každoročně do věku 55 let, poté jednou za dva roky. Od roku 2009 se uplatňuje nový populační screening, který zahrnuje i možnost provedení screeningové kolonoskopie.

Vyšetření tlustého střeva se provádí metodami endoskopickými nebo zobrazovacími, především rentgenovými. Pro definitivní diagnózu je nutné odebrat vzorek na histologické vyšetření. To umožňuje vyšetření pomocí endoskopu nebo jsou vzorky odebírány přímo při operaci. Zobrazovací metody (irigografie – kontrastní rentgenové vyšetření, CT kolografie či MR kolografie) odběr vzorků neumožňují. Histopatolog pak určí, zda jde vůbec o nádor, zda je benigní či maligní a o jaký typ nádoru jde. Podle těchto údajů se poté řídí další terapie.

Kromě typu nádoru je nutné určit ještě rozsah postižení. K tomu se běžně používá RTG plic, sonografie jater a CT malé pánve. Pro sledování dalšího vývoje choroby se změří hladina tumor markerů v krvi, obvykle jde o markery CEA a CA 19-9. Mikroflóra může také napomoci k diagnostice.

Terapie

Chirurgická terapie

Základem je odstranění části střeva s nádorem. Pokud je odstraněna veškerá nádorová masa, lze považovat výkon za radikální, tedy uzdravující. Za radikální výkon lze považovat za určitých okolností i odstranění metastáz v játrech. Podle toho, která část střeva je odstraněna, je někdy třeba vytvořit pacientovi umělý vývod (stomii).

Radioterapie

Radioterapie se u nádorů pravého tračníku prakticky neprovádí, protože střevo je vysoce citlivé na záření. V případě nádorů levého tračníku, zejména v případě nádorů rekta a řiti, může být radioterapie zvolena jako neoadjuvantní terapie, tedy ke zmenšení nádoru před dalším výkonem.

Chemoterapie

Chemoterapie se používá buď jako adjuvantní léčba (tj. jako další léčba při operaci, je-li vyšší riziko metastáz), nebo jako léčba pokročilého metastatického procesu. Obvykle se používá kombinace 5-fluorouracilu a leukovorinu (protokol FUFA), nebo se přidává irinotekan – FOLFIRI, nebo se používá trojkombinace + oxaliplatina (FOLFOX). Kapecitabin je proléčivo 5-fluorouracilu, které lze podávat perorálně. Cílená biologická léčiva jsou bevacizumab, panitumumab a cetuximab. Nejnovějšími látkami v této indikaci jsou aflibercept a regorafenib.[1]

výběr z naší tvorby

7 příznaků rakoviny konečníku

Rakovina konečníku zpočátku nebolí, bolest konečníku se objevuje, až když se vyskytnou další projevy.

Příznaky:

  • změna pravidelnosti stolice;
  • průjem nebo zácpa;
  • krev nebo hlen ve stolici;
  • stolice z těla odchází v úzkém proužku;
  • zažívací problémy (nadýmání, křečovité bolesti břicha);
  • neúmyslná ztráta tělesné hmotnosti;
  • časté či bolestivé větry;
  • také se může objevit únava a pocit špatného vyprázdnění střeva.

Hemeroidy, nebo rakovina?

Hemoroidy (hovorově hemeroidy) nemusí být hmatné, typicky způsobují bolest při defekaci, a pokud je stolice tvrdá, rády si trošku zakrvácejí (krev na papíře). Obvykle se nerozvíjejí příliš rychle a často zůstávají stacionární i desítky let.

Rakovina se z polypů vyvíjí také dlouhé roky. Její projevy se liší podle lokalizace, v úvahu připadají průjmy, zácpy, krev ve stolici, úzká stolice, chudokrevnost, nechutenství, hubnutí, bolesti břicha.

Pokud si nejste jisti, můžete vyzkoušet test. Test okultního krvácení do stolice (TOKS, nebo také v angličtině FOBT) je jednoduchý a zcela bezbolestný. V praxi obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně chemicky odhalit pouhým okem neviditelné stopy krve (příměs krve může signalizovat zhoubný nádor střeva). Test si provádíte v klidu domova sami. U moderních typů TOKS odpadá rovněž potřeba držet dietu, protože výsledky těchto nejnovějších testů již nejsou ovlivnitelné konzumací jistých druhů potravin. To je obecně způsobeno rozdílem mezi starším guajakovým (gTOKS) a moderním imunologickým (iTOKS) typem testu. Princip fungování TOKS byl od počátku založen na detekci hemoglobinu, proto bylo nutné eliminovat možnost falešně pozitivních výsledků, které byly způsobeny přítomností hemoglobinu obsaženého v potravě (třeba v některých druzích zeleniny a podobně). Moderní testy typu iTOKS již tento rozdíl dokážou zaznamenat.

Imunologické testy na okultní krvácení (iTOKS) existují hned v několika různých variantách, mnohé z nich si můžete dokonce sami zakoupit za částku nižší než 100 Kč. Orientační výsledek potom znáte během několika minut a i provedení testu bývá rychlejší a komfortnější. Další variantou je nechat si TOKS předepsat praktickým lékařem, nově mají tuto možnost už i gynekologové. Jako osoba starší 50 let máte právo na jedno bezplatné vyšetření za rok, od 55 výše let pak jednou za dva roky. Vlastní odběr vzorku stolice bývá velmi jednoduchý.

Značnou nevýhodou TOKS je fakt, že přítomnost krve ve stolici nemusí ještě souviset právě s kolorektálním karcinomem. TOKS rozhodně není „testem na rakovinu“! Pozitivní výsledek testu může signalizovat „pouze“ přítomnost polypů, Crohnovu nemoc či divertikulitidu. Je-li TOKS pozitivní a chcete mít jistotu, že rakovina tlustého střeva a konečníku vám nehrozí, pak nezbývá nic jiného, než se objednat na screeningovou kolonoskopii. Jednoznačně však platí, že jakákoli prevence je vždy mnohem lepší než vůbec žádná prevence. Právě test na okultní krvácení ve stolici představuje základní minimum, které pro sebe můžete v tomto směru udělat. Pokud ho budete mezi 50. a 54. rokem života provádět poctivě a pravidelně (každoročně), šance v boji proti rakovině se tím nepochybně výrazně zvýší.

výběr z naší tvorby

Rakovina konečníku ve 20 letech

Věk není rozhodující. Jak již bylo napsáno výše, rakovina rekta se může objevit i v mladém věku. Nádor se může vyskytovat v některých rodinách častěji, přičemž je zásadním faktorem genetika, ale i stravovací návyky. Vedle toho je známo několik genetických poruch, v jejichž rámci se může karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu svědčí právě nízký věk nemocného (20–30 let).

Operace

V případě, že se nádor podaří diagnostikovat v časném stadiu, ve většině případů lékaři přistoupí k operaci a dojde k chirurgickému odstranění celého nádoru. 80 % pacientů se pak vrátí k běžnému životu. Ve druhém a třetím stadiu je kromě chirurgického zákroku nutná také chemoterapie a radioterapie (ozařování).

Operaci můžete vidět na videu.

výběr z naší tvorby

Prognóza

Při včasném záchytu je prognóza dobrá, pětileté přežití je 80 %, při záchytu pokročilých forem je prognóza špatná, průměrná doba přežití je 11 měsíců.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Asut

zdroje
[1]
odkaz na článek

. Rakovina konečníku [online]. ČeskéNemoci.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.


Zajímavé články

ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS