Váček na dásni

Bulka na dásni

Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.

Příčiny

Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).

Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.

Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.

Příznaky

Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autosterilizace abscesu). Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.

Bulka na dásni začíná zarudnutím dásně, sliznice je bolestivá na tlak, objevují se spontánní bodavé bolesti, zvětšené a palpačně bolestivé jsou regionální lymfatické uzliny. Během několika dnů přibývá hnis pod periostem, který se napíná, nadzvedává a odlučuje se od kosti, bolesti se stupňují, dostavují se teploty 38–39 °C, pohmatem se dá zjistit fluktuace při vyzrálém abscesu. Při lokalizaci abscesu na dásňovém výběžku horní čelisti v krajině předních zubů je otok rtu, je-li absces nad postranními zuby, je otok tváře, dolního víčka a zúžení mezivíčkové štěrbiny. Při abscesu v oblasti alveolárního výběžku dolní čelisti sahá otok k jejímu dolnímu okraji, ale ten zůstává dobře hmatný.

Bulka na dásni se může projevit i různě velkým ostře ohraničeným zduřením na patře nebo na dásni, které nepřesahuje střední čáru; zduření nasedá kopulovitě na patro, podtlakově je značně bolestivé, patrový mucoperiost nad ním je zánětlivě prosáklý, někdy má lividní (namodralou) barvu a je patrná fluktuace. Vždy záleží na typu a lokalizaci bulky.

Jak se zbavit váčku na dásni

Mechanická traumatizace měkkých tkání dásně by mohla podnítit vznik lokálního zánětu a vznik váčku na dásni. Doporučuje se zvýšení ústní hygieny, jíst měkké tekuté potraviny, lokálně je možné aplikovat Mundisal či Herbadent, vyplachovat přechodně Corsodylem, pokud nedojde ke zlepšení, vyhledejte zubního lékaře.

Pokud se jedná o váček na zubu, ať děláte cokoliv, ať se cpete léky proti bolesti nebo ne, bolest se sice zmírní, ale nezastaví se, naopak, čím déle čekáte, tím horší a horší to bude.

Je dobré váček na dásni propíchnout?

Pokud vás napadlo pomocí sterilní jehly prasknout tyto váčky a poté je dezinfikovat, tak tento postup se určitě nedoporučuje. Hrozí zde totiž velké riziko infekce, a to jak dásní, tak i zubů, byť by byla použita dezinfekce. Pokud se přesto do této činnosti pustíte, tak píchněte hodně do hloubky, kam to až půjde. Potom si dejte na prst sůl a vetřete ji do váčku.

Jak na váček na dásni u dětí

Pokud váček dítě neobtěžuje, nebolí, dítě jí a pije normálně, je dobré vyčkat, co se z toho vyklube, jestli je to následek poranění v průběhu několika dní, hematom se sám vstřebá, pokud by šlo o zoubek, prořeže se.

U starších dětí se může jednat o váček nad prořezávajícím stálým zubem. Nejedná se o nic vážného, doporučuje se výplach úst 2x denně dezinfekčním prostředkem s obsahem chlorhexidinu, například Curasept, Corsodyl, a následná kontrola u lékaře.

Domácí léčba váčku na dásni

Po antibiotikách se může narušit přirozená rovnováha mikroorganismů na sliznicích. Corsodyl je dezinfekce, tím nic nepokazíte.

Také pomáhá alternativní léčba pomocí bylinek. Zkuste často (několikrát za den) vyplachovat pusu silným teplým odvarem ze šalvěje a řepíku (uvařit vždycky čerstvý). Jestli se stav sliznice nezačne zlepšovat do 2–3 dnů, je nutná návštěva lékaře.

Na váček na dásni přiložte rozpůlený česnek, česnek je přírodní antiseptikum.

Je nutná zvýšená ústní hygiena.

U dětí se doporučuje genciánový roztok.

Tak jako tak, pokud váček na dásni neodezní do 3 dnů, je nutná návštěva lékaře.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Chew