Vitiligo


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kožní problémy

Zveřejněno dne 13.7.2016


Vitiligo je kožní porucha, při níž dochází ke ztrátě buněk tvořících kožní pigment. U nemocného se projevuje světlými skvrnami na kůži nepravidelných tvarů, nejčastěji okolo prstů, úst, očí, genitálu, kloubů a třísel. Z postižených míst mohou vyrůstat chloupky, též se ztrátou pigmentu. Název onemocnění pochází z latiny, a to ze slov vitium, což je vada, a vitelis, znamenající bílou barvu.

Zkušenosti s vitiligem

Vitiligo je kožní onemocnění, které se projevuje výskytem bílých skvrn na kůži či ložisky výrazně světlejších vlasů, vousů, řas nebo obočí. Skvrny mívají zvýšeně pigmentovaný okraj a kontrastují s normální barvou okolní kůže. Vyskytují se u 1–2 % lidské populace a postihují všechny rasy. U jedinců s tmavší pletí bývají kožní skvrny či ložiska světlých vlasů daleko nápadnější a mohou postihnout dokonce i ústní sliznici. Obě pohlaví touto nemocí trpí stejnou měrou a první příznaky se nejčastěji objevují mezi 10. a 30. rokem života, přičemž u poloviny nemocných je to kolem 20 let.

Vitiligo není nemoc, která by bolela. Pacientovi však často způsobuje bolest psychickou, a to obzvláště tehdy, objeví-li se bílé skvrny na viditelných místech na těle, jako je obličej, ruce, paže, nohy či genitálie. Postižený postupně ztrácí sebevědomí a cítí se nejistě, což může mít velký vliv na jeho emocionální stabilitu a celkovou kvalitu života. Zejména u adolescentů, pro které bývá zevnějšek obzvláště důležitý, se mohou v důsledku tohoto kožního onemocnění vyskytnout vážné psychické potíže. U dospělých může tato nemoc v některých případech vést až ke ztrátě zaměstnání nebo k potížím při jeho hledání. V jiných kulturách může mít depigmentace mnohdy i dramatičtější následky. Pokud například v Indii žena onemocní vitiligem, může jí být zcela znemožněn sňatek. V případě, že začala chorobou trpět až po svatbě, lze ztrátu pigmentu dokonce považovat za důvod k rozvodu.


Příčiny

Ke ztrátě kožního pigmentu (barviva) dochází následkem odumírání melanocytů, tedy kožních buněk produkujících kožní pigment melanin. Jaká je však příčina postupné ztráty melanocytů, vědci zatím nevědí. Většina odborníků se však přiklání k názoru, že vitiligo je autoimunitní onemocnění, což je stav, při kterém imunitní systém člověka ničí své vlastní buňky a tkáně. Pokud má lidské tělo imunitní systém takto „zmatený“, může se stát, že začne po určitém impulzu vyhodnocovat melanocyty jako buňky cizí a bude se je snažit zničit. Takovýmto impulzem, který vyvolá autoimunitní reakci, bývá velice často stres, který může mít opět řadu dalších příčin. Nemusí jít jen o klasický stres pracovní, může jít o úmrtí blízkého člověka, neustále vás sužuje nějaká těžká choroba a podobně. Toto jsou stresové faktory dlouhodobé, spouštěčem vitiliga však může být i stres náhlý, například šok prožitý při autonehodě. Domněnku, že příčina onemocnění vitiligem tkví v narušeném imunitním systému, podporuje i fakt, že má tato choroba tendenci objevovat se u jedinců, kteří trpí dalšími autoimunitními nemocemi, jako je například nesprávná funkce štítné žlázy, cukrovka, artritida, chudokrevnost či nyní tolik rozmáhající se Crohnova choroba, jež je definována jako nespecifický zánět střev.

Bylo zjištěno, že 20–30 % pacientů s diagnózou vitiliga má k nemoci vyvinuté genetické vlohy. Je tedy možné, že pokud například vaši rodiče trpí ztrátou kožního pigmentu, lze důvody vašeho onemocnění vystopovat právě tam. Statistiky však ukazují, že pouhých 5–7 % osob, jejichž rodiče trpí depigmentací, tuto chorobou získalo také. Vzhledem k tomu, že se depigmentace vyskytuje především u jedinců, v jejichž rodinách tyto tendence vysledovat nelze, tedy není možné jednoznačně prohlásit, že se jedná o chorobu dědičnou.

Nemoc se projevuje malou světlou skvrnkou, která se postupem času rozšiřuje na jiné tělní partie. U některých lidí se růst skvrnky v určité fázi sám zcela zastaví, ve většině případů se však postižená místa spontánně zvětšují a spojují s dalšími. V krajních případech potom mohou pokrýt celé tělo (od albinismu se však liší tím, že není zasažena barva duhovky). Obvykle se skvrny nacházejí v místech, která jsou často vystavena slunci, tedy kolem úst nebo očí, na rukou, chodidlech, pažích, tvářích či nosu. Mohou se objevit ale i pod pažemi, v tříslech, na genitáliích nebo kolem pupku a konečníku.

Druhy vitiliga:

  1. Fokální (ložiskové) – lokální typ depigmentace, skvrny se vyskytují pouze na jednom či dvou místech, jejich rozsah nepřekračuje více než 5 % povrchu kůže.
  2. Segmentální – lokální typ depigmentace, světlá ložiska se nalézají pouze na jedné straně těla.
  3. Generalizované – depigmentace se objevuje symetricky na obou stranách těla (nejběžněji postihuje obličej, trup a končetiny); jde o nejčastější druh vitiliga.
  4. Univerzální – ztráta pigmentu postihuje více než 80 % kožního povrchu; jde o nejobtížnější formu onemocnění.

Vitiligo u dětí

Vitiligo se u dětí projevuje malými nebo velkými mléčně bílými skvrnami na kůži, které se zvětšují a vytvářejí plochy. Příčinou vitiliga je ztráta pigmentu, který dodává kůži její barvu. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle. K léčbě vitiliga dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, ale jiné metody se obecně pro léčbu dětí nedoporučují.

Děti s vitiligem mají mléčně bílé skvrny na kůži, které jsou buď symetrické (vyskytují se na stejných místech po obou stranách těla), nebo nesymetrické. Skvrny se zvětšují a vytvářejí velké, nepravidelně tvarované plochy. Ochlupení na postižených místech se někdy rovněž zbarví bíle. Nejčastěji se vitiligo vyskytuje kolem úst, nosu a očí; na hřbetech rukou a prstů; na loktech, na zápěstí, na kolenou, v podpaží, na tříslech, na genitáliích, na dolních končetinách a na prsních bradavkách. Vitiligo se někdy objeví na kůži pokrývající zranění nebo popáleninu. Nejpatrnější je u dětí s tmavou barvou pleti, avšak i u dětí se světlou barvou pleti je viditelné, a to zejména v létě, kdy je kůže opálená. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle.

Má-li dítě světlou pleť, při pobytu na slunci mu skvrny zakrývejte oděvem, mohlo by dojít ke spálení kůže. Na postižená místa, která by mohla být vystavena slunečnímu záření, vždy aplikujte opalovací krém, dokonce i v zimě. Jestliže se dítě za svůj vzhled stydí, zakryjte mu skvrny make-upem nebo samoopalovacím krémem.

Existuje řada agresivnějších způsobu léčby vitiliga, které se však obecně nedoporučují pro léčbu dětí. Dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, průběh léčby je však třeba pečlivě sledovat. Lékař také odebere dítěti krev na testy, které pomohou určit, zda příčinou vitiliga není nějaká nemoc, například porucha štítné žlázy.


Léčba

Onemocnění nelze uspokojivě léčit. K dispozici je léčba podpůrná, tedy podávání antioxidantů, které tlumí poškození buněk vznikajícími působky v melanocytech, a podávání betakarotenů, které stimulují pigmentaci. Jako nejúčinnější je považována léčba pomocí krémů s obsahem kortikoidů (léky tlumící imunitní děje, tedy i depigmentaci v kůži), dále pak světloléčba, což je léčba pomocí ultrafialového světla, kdy pacient dochází na pracoviště, kde je ozařován UV lampou.

Modifikací světloléčby je metoda PUVA, kdy jsou na kůži před ozařováním aplikovány psoraleny, látky zesilující účinky UV záření či balneoterapie, přičemž je léčba UV světlem podpořena léčivými koupelemi. Obvykle pacient na fototerapii dochází po dobu minimálně 3 až 12 měsíců. Pokud je tato léčba bez výsledku, nemá smysl v ní pokračovat.

Velmi málo používanou metodou je autotransplantace, to znamená přenesení vlastních pigmentových buněk (melanocytů) ze zdravých částí kůže do postižených oblastí. V případě rozsáhlého postižení se v některých státech provádí ireverzibilní (nevratná) depigmentace zbylých normálně pigmentovaných částí těla pomocí chemických látek (hydrochinonmo­nobenzyletherem). Ireverzibilní depigmentace je trvalé zbavení kůže pigmentu pomocí krému s účinnou látkou, která zničí melanocyty. Vybělení trvá 8–12 měsíců. Je důležité si uvědomit, že tento krok je nevratný a že nemocný musí být velmi účinně chráněn před slunečním zářením pomocí oděvu a krémů s vysokým ochranným faktorem. Veškerá léčba vitiliga je časově velmi náročná a je dlouhodobá. Nejčastěji se vyskytuje u dětí ve věku 9 až 12 let.

Takto vypadá onemocnění vitiligo.


Robert Záruba

Robert Záruba je český sportovní novinář, redaktor, komentátor a spisovatel. Mimo jiné je držitelem dvou diváckých cen TýTý z let 2003 a 2004. Robert Záruba trpí kožním onemocněním vitiligo, které je nejviditelnější kolem očí („opálené sluneční brýle“). Zde můžete vidět projevy onemocnění.

Vitiligo modelka

Chantelle Brown-Young je kanadská modelka, která se jako vůbec první modelka na světě s vitiligem dostala mezi naprostou světovou špičku v tomto oboru. Zde si ji můžete prohlédnout.

Autor: © svevi
Foto:
© OpenStax

odkaz na článek

. Vitiligo [online]. ČeskéNemoci.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 35 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
vitiligo onemocnění pigment děti skvrny záruba chantelle brown young modelka krém léčba