U dětí
Nejčastější příčinou vyrážky u dětí jsou plané neštovice. Plané neštovice se vyznačují červenou vyrážkou ve formě pupínků až puchýřků, které se vysévají postupně v několika vlnách, proto na celém těle (vyjma dlaní a plosek nohou) můžeme spatřit různá stadia eflorescencí, připomínající obraz hvězdného nebe. Tato svědivá vyrážka se projevuje puchýřky (vezikuly), které obsahují čirou tekutinu, takže vypadají jako kapky rosy. Oproti jiným exantémovým onemocněním se nacházejí dokonce i ve vlasech. Čím dříve neštovice u dětí proběhnou, tím lépe, protože tak mají lehčí průběh. Nejde o vážné onemocnění, ale u lidí se slabší imunitou mohou být komplikovanější, proto se tyto děti proti nim také očkují. Očkovací látka existuje, ale je vyhrazena pacientům s vrozenými poruchami imunity a dětem s onkologickým onemocněním. U jinak zdravého dítěte je totiž lepší neštovice prodělat a posílit tím všestranně svou imunitu. Inkubační doba, která také napomáhá k rozpoznání neštovic, je 10–23 dní. Při rozškrábání pupínku se do něj může dostat sekundární infekce (stafylokokové nebo streptokokové impetigo).
Léčba
Obvykle nemusejí být podávány žádné léky, nemoc sama odezní. Jen neklidným a nedisciplinovaným dětem někdy lékaři předepíšou léky na utlumení svědění (antihistaminika), protože při rozškrábání neštoviček hrozí zanesení nákazy do rány. Svědění se tiší aplikací tekutého nebo suchého pudru, anebo je možno v lékárnách koupit přípravek přímo určený k použití při neštovicích. Po uzdravení dítěte (asi deset dní) je třeba vydezinfikovat všechno prádlo a předměty, s nimiž přišlo dítě do styku (hračky).
Po dohodě s ošetřujícím pediatrem, který nejlépe zná zdravotní stav dítěte a situaci v příslušném regionu, je možno nechat dítě proti planým neštovicím očkovat. Očkování nehradí zdravotní pojišťovny a jeho cena se pohybuje kolem patnácti set korun, ale tato částka se může měnit v závislosti na čase a místě a charakteru zdravotnického zařízení. Očkování proti planým neštovicím se doporučuje ženám, kterým hrozí nákaza, a které chtějí v nejbližší době otěhotnět (maminky malých dětí, učitelky, pracovnice dětských kolektivních zařízení, zdravotnické pracovnice). Kdyby byly nakaženy virem planých neštovic v době těhotenství (zejména v prvním trimestru), mohlo by dojít k závažnému poškození plodu.
Zde můžete vidět, jak vypadají plané neštovice u dětí.
Samozřejmě příčin vzniku vyrážky u dětí může být více: od alergie přes kopřivku až po infekční onemocnění.
U kojenců
Kůže novorozence je velmi tenká, má málo potních žlázek, ale obsahuje větší procento žlázek mazových. Kůže je náchylná k nejrůznějším poraněním či vůči infekcím. Snadno se na ní tvoří také puchýře. Kojenecká kůže se od novorozenecké zásadně neliší. I když má vybudovaný lepší systém ochrany organismu, i přesto zůstává stále příliš tenká a lehce zranitelná. Kojenecká kůže ještě nemá plně vyvinut ochranný film z kožního mazu a odloupaných epitelií, což přispívá k její zranitelnosti.
Častým problémem v tomto období je takzvané novorozenecké akné. Toto postižení se objevuje od druhého týdne života a podobá se akné dospělému. Dalším postižením je takzvaný toxický erytém, který se objevuje od druhého dne po porodu a přetrvává několik dnů, případně týdnů. Jeho výskyt může být kdekoliv na těle, ale vyhýbá se postižení plosek nohou a rukou. Připodobňuje se k poštípání blechou. Za nějakou dobu spontánně vymizí a není třeba se kvůli němu výrazně zneklidňovat. K častým kojeneckým problémům patří i potničky. Ty vznikají na podkladě zvýšené teploty na určitých místech těla. Vyrážka vypadá zprvu jako kapičky potu na kůži, později mění barvu v červenou. Tento problém se objevuje také v místech vlhké zapářky. Je proto dobré vyvarovat se teplému a vlhkému prostředí. Další relativně častou vyrážkou je seboroická dermatitida, která je podrobně popsána v příslušném článku, stejně jako atopický ekzém. Obzvláště citlivou oblastí je u kojenců oblast plen. Zde dochází vlivem nejrůznějších látek k rozvoji takzvané plenkové dermatitidy. V její prevenci dbáme na dostatečnou hygienu, častou výměnu plen a pravidelné používání krémů či zásypů.
Léčba
Na kůži novorozenců jsou vyrážky velmi častým jevem. Většinou samy odezní a vyhojí se. V případě, že vyrážka neustupuje, vyhledejte lékaře.
Zde můžete vidět, jak vypadá vyrážka u kojenců.
U dospělých
Vyrážka může mít u dospělých různý charakter od drobných červených skvrn nevystupujících nad povrch přes pupínky až po hrboly a puchýře. Tato červená vyrážka může být hustě seskupena do různého tvaru (lineární, kruhové uspořádání, mapovité, hadovité a podobně), nebo se na kůži vyskytuje naprosto nepravidelně a jednotlivě. Později se z pupínků stávají buď šupinky, strupy, praskliny, oděrky, nebo vředy. Po zhojení vředů může na kůži zůstat jizva.
Nebezpečné je celkové zarudnutí kůže těla (takzvaná erytrodermie), ke kterému došlo rychlým rozšířením z jednoho zarudlého místa nebo splýváním více zarudlých míst. Tato svědivá vyrážka je projevem zánětlivého procesu vyvolaného různými kožními infekcemi, ekzémem, lupenkou, alergickou nebo toxickou reakcí na léky a dalšími, rozšířenými (a tedy zkomplikovanými) na celé tělo. Pacientovi hrozí ztráta iontové a proteinové rovnováhy a je proto nutné, a by byl pod dohledem v nemocnici. Většina vyrážek je však pouze lokálního a méně závažného charakteru. Mohou být od sluníčka, poštípání hmyzem, roztoči a jinými parazity, po poranění holicím strojkem a podobně. Takové vyrážky brzy samy vymizí a není třeba je nijak ošetřovat. Pro zklidnění pokožky po opalování nebo popálení můžete použít například mléko nebo sprej s panthenolem. Proti sviluškám (sametkám), které trápí především zahrádkáře, doporučujeme repelenty nebo tea tree oil i preventivně v místech, kde nejvíce přiléhá oblečení. Řada vyrážek může být infekčního původu (bývá u nich většinou horečka), zvláště u dětí se doposud setkáváme s planými neštovicemi. Proti dalším exantémovým nemocem jsou totiž děti již od raného věku očkovány, a tak zarděnky nebo spalničky patří téměř do minulosti. Při oslabení imunitního systému nelze však ani tyto nemoci zcela vyloučit, ohrožují člověka hlavně svými komplikacemi (zápal plic, zánět mozkových blan a podobně). Patří sem: plané neštovice, pásový opar, svrab, psoriáza, ichtyóza, lišej, dermatitidy, sklerodermie, puchýře, kopřivka, ekzémy. V podstatě všechny kožní nemoci se projevují určitou vyrážkou, a to nemluvě o onemocněních jiných orgánů, které se třeba také mohou projevit vyrážkou (nádory, systémový lupus erytematodes, karcinoidový syndrom a další).
Léčba
Každá nemoc se léčí svým určitým způsobem. Obecně se volí jiná léčba než léčba kortikoidy, která je vyhrazená až pro případy, kdy nic jiného nezabírá. Na zánětlivé vyrážky jsou vhodné studené obklady. Teplé, vysýchavé obklady působí překrvení kůže, tlumí svědění a zmenšují mokvání. Rozlišovat musíme i jednotlivé lékové formy – masti, krémy, pudry, roztoky, emulze a podobně. Na každou nemoc se hodí něco jiného, poraďte se proto raději se svým praktickým nebo kožním lékařem. Častým problémem u kožních vyrážek je svědění, které lze zmírnit například Fenistilem nebo antihistaminiky. Pokud máte podezřele mokvající vyrážku, s návštěvou lékaře neváhejte.
Zde můžete vidět, jak vypadá vyrážka u dospělého člověka.
Autor: © svevi
Foto: © Content