Demence
Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Ústředními příznaky demence jsou progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými jsou pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jako je například oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie či takzvaná moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se v závislosti na původu onemocnění projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).
Alzheimerova choroba
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Alzheimerova choroba – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět symptomy Alzheimerovy choroby.
Vaskulární demence
Tato forma demence je způsobena vaskulární (cévní) nekrózou (infarktem) mozku v průběhu cévního onemocnění, včetně hypertenzního cerebrovaskulárního onemocnění. Jinými slovy výsledkem je odumírání částí mozkové tkáně, ke kterému může dojít:
- jednak zneprůchodněním cév zásobujících mozek, například při ateroskleróze;
- jednak se může jednat o protržení cévy vinou vysokého krevního tlaku, kdy tak část mozku zůstane nedokrvena, navíc krev uniká z krevního řečiště a řečiště utlačuje okolní mozkovou tkáň.
Demence může následovat po předchozích atakách onemocnění, ale též po jediné velké mozkové příhodě, což se však děje méně často. Začátek této demence bývá lokalizován obvykle ve starším věku.
Vaskulární demence je dále specifikována na formu:
- s akutním začátkem (rychle vzniklé onemocnění, které se rozvine během jednoho až tří měsíců);
- multiinfarktovou demenci (výsledek několika cévních příhod);
- subkortikální vaskulární demenci (vaskulární onemocnění je lokalizováno hluboko v bílé hmotě mozkové);
- smíšenou kortikální a subkortikální demenci, která nese rysy obou těchto demencí současně.
Ve srovnání s demencí u Alzheimerovy choroby jsou deficity kognitivních funkcí rozloženy nerovnoměrně, postižení bývá ostrůvkovitého charakteru. Kupříkladu paměť může být zřetelně postižena, v myšlení jedince však můžeme pozorovat relativně mírné zhoršení.
Foto vaskulární demence
Zde je několik fotografií, na nichž je patrná vaskulární demence.
Demence s Lewyho tělísky
Demence s Lewyho tělísky (DLB) je neurodegenerativní onemocnění na pomezí Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Má nejen společné příznaky obou poruch, ale i svoje vlastní specifické symptomy – především zrakové halucinace lidských postav a zvířat a fluktuující úroveň kognice a senzitivitu k neuroleptikům. Prevalence nemoci v pozdním stáří je zřejmě dosti vysoká, většina neuropatologických studií prevalenci odhaduje mezi 10–20 % ze všech demencí. Klinicky se ji daří diagnostikovat podstatně méně často (kolem 4 %). DLB je často zaměněna s demencí u Alzheimerovy nemoci, klinická manifestace je zřejmě často nenápadná. Význam diagnostikování DLB spočívá především v rozhodnutí o léčbě – neuroleptika (antipsychotika) nejsou zpravidla lékem první volby. Jako vhodnější se jeví použití inhibitorů cholinesteráz (ICHE) nebo opatrné podávání nových antipsychotik s nepatrnou potencí k vyvolání parkinsonského syndromu.
Foto demence s Lewyho tělísky
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět demenci s Lewyho tělísky.
Smíšená demence
Ve smíšené demenci dochází k abnormalitám, které jsou spojeny s více než jedním typem demence. Tento typ se vyskytuje současně v mozku. Nedávné studie naznačují, že smíšená demence je častější, než se dříve myslelo. Často je spojena s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí nebo i jinými druhy demence, jako je například demence s Lewyho tělísky.
Foto smíšené demence
Zde je několik fotografií zachycujících smíšenou demenci.
Parkinsonova nemoc
Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.
Parkinsonova nemoc – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Parkinsonovu chorobu.
Frontotemporální demence
Frontotemporální demence patří mezi demence s časným nástupem příznaků, rychlou progresí a často s pozitivní rodinnou anamnézou. Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci nemáme zatím k dispozici léčbu, která by významně ovlivnila klinický průběh onemocnění. Frontotemporální demence (FTD), nebo nověji takzvané frontotemporální lobární degenerace, (FTLD) jsou po Alzheimerově nemoci (AN) a demenci s Lewyho tělísky třetí nejčastější příčinou demence neurodegenerativního původu. Onemocnění začíná obvykle před 65. rokem věku (rozpětí 35–75 let) a ve srovnání s AN mají pacienti s FTLD kratší dobu přežití a rychlejší progresi zhoršování kognitivních funkcí a funkčního deficitu. Zatímco časný a těžký amnestický syndrom (porucha recentní paměti) a poruchy orientace v prostoru jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc, v případě FTLD se jedná zejména o časný behaviorálně-dysexekutivní syndrom a poruchy fatické (poruchy řeči) nebo gnostické (poruchy poznávání). Nutno ovšem podotknout, že v pozdních stadiích lze obecně těžko od sebe odlišit jednotlivé typy demencí a hovoříme pouze o jediné demenci s těžkým kognitivním deficitem, behaviorálními změnami a naprostou ztrátou soběstačnosti.
Foto frontotemporální demence
Zde je několik fotografií, na nichž je vidět projevy frontotemporální demence.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.
Normální hydrocefalus
Příznaky zahrnují potíže s chůzí, ztrátu paměti a neschopnost kontrolovat močení. Normální hydrocefalus způsobuje nahromadění tekutin v mozku. V některých případech může dojít k chirurgické nápravě, aby došlo k odtoku přebytečné tekutiny.
Normální hydrocefalus – foto
Zde je několik fotografií zachycujících příznaky normálního hydrocefalu.
Huntingtonova nemoc
Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností, postihující jedince obojího pohlaví. Dědí se autozomálně dominantně. Tyto příznaky se u jednotlivců mohou lišit. Fyzické projevy se liší méně, ale rozdílný průběh poklesu mentálních schopností může vést k řadě potenciálních problémů, které vyžadují soustavnou ošetřovatelskou péči. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života.
Huntingtonova choroba – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Huntingtonovu chorobu.
Wernicke-Korsakoff syndrom
Wernicke-Korsakoff syndrom je chronická porucha způsobující ztrátu paměti. Tento stav je způsoben závažným nedostatkem thiaminu (vitamín B1). Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace alkoholu. Mezi příznaky patří problémy s pamětí. Tyto příznaky mohou být neobyčejně těžké, zatímco ostatní myšlení a sociální dovednosti se zdají být relativně nedotčeny.
Wernicke-Korsakoff syndrom – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět projevy Wernicke-Korsakoff syndromu.
Jak předcházet demenci
Lidé s demencí mohou trpět různými příznaky, které začínají poruchami chování v průběhu času. Důležité je, aby došlo ke:
- zlepšení komunikace
- podporovanému cvičení
Cvičení může zmírnit příznaky deprese, pomáhá udržet motorické schopnosti a vytvořit uklidňující odpočinek.
Další účinnou prevencí je podporování a účastnění se ve hrách a myšlenkových aktivitách. Velmi účinné je zřízení nočních rituálů, které vedou ke zlepšení chování během noci. Důležité je, aby došlo k omezení kofeinu během dne, protože se tím předchází nočnímu neklidu.
Domácí léky proti demenci
Některé doplňky stravy mohou být prospěšné. Ale i zde existuje riziko. Velmi dobrá je konzultace s lékařem. Doplňky stravy, vitamíny a byliny mohou způsobit zpomalení demence, ale jen s interakcí s léky. Velmi užitečný je vitamín E, omega-3 mastné kyseliny nebo koenzym Q10.
- Vitamín E. Tento vitamín zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby. Ale je důležité být opatrný, protože velké množství vitamínu E může zvýšit riziko mortality, a to zejména u lidí s onemocněním srdce.
- Omega-3 mastné kyseliny. Jedná se o typ polynenasycených mastných kyselin, které se nalézají v rybách a ořechách. Mohou snížit rizika srdečních onemocnění, mrtvice a mírných kognitivních poruch. Tyto kyseliny významně zpomalují úbytek kognitivních funkcí u pacientů s mírnou až středně závažnou Alzheimerovou nemocí.
- Koenzym Q10. Tento antioxidant se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Je také nutný pro normální buněčnou reakci.
- Ginkgo biloba. Výtažky listů z tohoto stromu mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, které mohou chránit buňky v mozku před poškozením.
Jiné terapie
Lidé s demencí se často setkávají s horšími příznaky frustrace nebo úzkosti. Následující techniky mohou pomoci se snížením neklidu a podpořit tak relaxaci u lidí s demencí.
- Hudební terapie: zahrnuje poslech uklidňující hudby.
- Zvířecí terapie: přispívá ke zlepšení nálady a chování u lidí s demencí prostřednictvím zvířat.
- Aromaterapie: využívá vonné rostlinné oleje.
- Masážní terapie.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Mehoxyroxy