Informace od zdravotní sestry

MENU

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  

Nemoci mozku

 


Aktualizováno:

Nemoci

Lidský mozek (encephalon) je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku postihující především starší osoby. Způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Varovným signálem bývá, že člověk začne trpět neobvyklou ztrátou paměti, chová se zmateně až agresivně a je schopen zabloudit i ve vlastním domě. V tomto případě je nutné co nejdříve zajít k lékaři a začít boj s touto zákeřnou nemocí.

Léčba

Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná. Léky jsou určené především pro rané stadium nemoci. Proto je nejdůležitější včasná diagnóza a zahájení léčby. Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale především jeho rodinu a blízké – je tudíž důležité je do léčby zahrnout. Jedny z hlavních léků jsou kognitiva, která v počátečních stadiích nemoci zlepšují takzvané kognitivní funkce (myšlení, paměť či orientaci). Pomáhají v mozku zabránit odbourávání potřebného acetylcholinu (nutný pro přenos nervových signálů). Používají se opravdu jen v počátcích nemoci, maximálně ve středně pokročilém stadiu. Dalšími využívanými léky jsou hypnotika (pro poruchy spánku), neuroleptika (pro odstranění agresivity a neklidu), antidepresiva (zmírňují deprese) a anxiolytika (utlumují úzkost). Alzheimerova choroba samotná je bohužel smrtelným onemocněním. Průměrná doba přežití se udává osm let od začátku příznaků.

Zde najdete článek, který se více zaobírá Alzheimerovou chorobou.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Aneuryzma

Slovem aneuryzma míníme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.

Léčba

Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků. Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky. Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.

Zde je článek, který se více zaobírá problematikou výdutí na mozku.

Nádory mozku

Nádory mozku jsou takové nádory, které postihují mozek a mozkové obaly (mozkové pleny). Může se jednat jak o nádory primární, tedy o nádory vzniklé přímo z příslušných tkání, tak i o nádory sekundární, tedy metastáze jiných nádorů ať už z mozku nebo z těla. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, liší se od jiných nádorů svým chováním a mnohdy i symptomatologií.

Léčba

Léčba, především její úspěšnost, je závislá na typu a velikosti nádoru. Některé typy jsou dnes léčitelné, ale existují i takové nádory mozku, kdy je bohužel léčba neúspěšná. Dnešní moderní medicína umožňuje v případě nádoru mozku a míchy operativní odstranění nádoru, ozařování, v menší míře chemoterapii (cytostatika).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je termín, jenž představuje skupinu chronických onemocnění charakteristických poruchou centrální kontroly hybnosti. Pojem dětská značí období, ve kterém se nemoc začne projevovat, označení mozková určuje místo, kde dochází k poruše, a termín obrna vyjadřuje, že tato nemoc působí problémy s hybností těla. DMO postihuje pouze mozek, to znamená, že nezahrnuje poruchy hybnosti, které byly způsobeny onemocněním periferních nervů či svalů. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, což má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení (posturu) trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, ale zpravidla se s rostoucím věkem již nezhoršuje.

Léčba

Tato nemoc se bohužel vyléčit nedá. Ale léčba může přinést pozitivní výsledky a může přívětivě ovlivnit kvalitu života nemocného. Je dokázáno, že děti, u kterých byla včas zahájena správná léčba, mohou vést normální běžný život. Tato nemoc je komplikovaná také v tom, že neexistuje žádná její standardní léčba. Každé dítě má své individuální neurologické poruchy a z nich plynoucí specifické potřeby, které lékař musí rozpoznat a brát v potaz.

Kóma

Pod pojmem kóma si obvykle představíme určitou formu bezvědomí, kdy pacient nereaguje na podněty okolního světa. Bývá důsledkem traumatického poranění mozku a obvykle nemůžeme předvídat dobu jeho trvání. Do stavu kómatu, tedy hlubokého bezvědomí, je možné se dostat například následkem těžkého úrazu hlavy, otoku mozku, nádoru na mozku, při krvácení do mozku nebo nedostatku kyslíku, při těžké infekci zasahující do mozku, ale i při předávkování drogami nebo alkoholem či u těžkého poškození jater.

Léčba

O pacienty v kómatu pečují oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Jsou pod dohledem terapeutů, kteří se starají o každodenní stimulaci jejich smyslů pomocí zvláštních cvičení.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Otřes mozku

Otřes mozku (komoce, latinsky commotio cerebri) je porucha mozkové funkce, která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku. Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a paměti s opakovaným zvracením, které však není podmínkou.

Léčba

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších problémů způsobených úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře. Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nedovolte jí znovu usnout a zbytečně s ní nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Downův syndrom

Je nejčastější a nejznámější genetická chromozomální vada člověka. Zároveň je také nejznámější genetickou příčinou mentální retardace. Tímto syndromem je postižen asi 1 novorozenec z 900. Velmi ovšem záleží na věku budoucí matky, pokud je její věk například vyšší než 35 let, zvýší se výskyt vady až na 1 novorozence ze 400, v případě 40letých maminek je již prevalence 1 ze 100.

Léčba

Downův syndrom je genetická vada, takže sama o sobě se léčit nedá. Důležité ovšem je diagnostikovat a léčit projevy a komplikace této aberace. V případě hypotonie a psychomotorické retardace je důležitá rehabilitace a individuální speciální vzdělávací přístup. Díky mnoha vážným komplikacím se pacienti s Downovým syndromem dožívají průměrně 50 let. Velmi ovšem záleží na etnických a socioekonomických podmínkách.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Dyslexie

Dyslexie je vývojová porucha čtení, a to buď vrozená, nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení, která se projevuje nesnázemi při učení se číst při současném zachování inteligence a přiměřených sociokulturních příležitostech. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům, což lze vyrovnávat zvláštní péčí v dyslektických třídách.

Zde je článek, který se více zabývá dyslexií.

Epilepsie

Epilepsie je onemocnění projevující se opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Epileptický záchvat je vyvolán náhle vzniklou nerovnováhou mezi excitačními (stimulujícími) a inhibičními (tlumícími) systémy v mozku, tato nerovnováha vede k převaze stimulujících mechanismů a projevuje se záchvatem.

Léčba

Léčba epilepsie musí být ordinována uvážlivě. Ojedinělý epileptický záchvat ještě neznamená, že jedinec trpí epilepsií. Může být odezvou organismu na mimořádné podmínky (nedostatek spánku, alkohol, fyzická vyčerpanost). Před nasazením léčby je nutné zvážit, za jakých okolností k záchvatu došlo, a posoudit nález na EEG záznamu. Při užívání léků musí být dodrženo několik zásad. Ze strany pacienta jsou to: spolupráce, pravidelné užívání léků dle rady lékaře a absolutní vynechání alkoholu. Pacient musí dodržovat pravidelný spánkový režim a vyvarovat se spánku během dne. Dále nesmí pracovat na směnný provoz, to znamená zákaz nočních služeb. Při neúčinnosti léků je v určitých případech doporučována chirurgická léčba. Selháním lékové terapie se rozumí dva roky přetrvávající nezlepšující se opakované záchvaty i přes vyzkoušení veškeré dostupné odpovídající medikamentózní léčby.

Zde je článek, který se více zaobírá problematikou epilepsie.

Encefalitida

Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie a podobně). Encefalitida je často také doprovázena zánětem mozkových blan – meningitidou.

Léčba

  • symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva a tak dále), případně JIP
  • za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie
  • herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy

Zánět mozkových blan

Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.

Léčba

Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza je onemocnění postihující centrální nervový systém. U každého mohou příznaky a průběh nemoci probíhat zcela odlišně, protože záleží na postižené oblasti mozku a míchy. Průběh je zcela nepředvídatelný – u někoho dochází k lehkým tělesným potížím, u někoho může dojít až k těžké invaliditě.

Léčba

Při léčbě tohoto onemocnění se klade důraz na zklidnění psychiky a zlepšení fyzického stavu pomocí rehabilitace. Doporučuje se užívání doplňků stravy, které napomáhají obnovovat myelinová pouzdra. Příkladem je kyselina gamalinolenová (GLA), která je obsažena v pupalkovém oleji, v kombinaci s B vitamíny, které pomáhají přeměnit GLA v prostaglandiny. Dále jsou vhodné vitamíny E, C nebo zinek, lecitin, carnitin a C2A. Nemocný by měl dodržovat dietu. Někdy se osvědčí i alternativní léčba, homeopatie. Žádoucí je i pravidelné, ale mírné cvičení.

Zde je článek, který se podrobněji věnuje roztroušené skleróze.

Narkolepsie

Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje nervovou soustavu, přesněji řečeno mozková centra řídící proces usínání a probouzení. Je charakterizována náhlými a nekontrolovatelnými záchvaty spánku, které mohou člověka přepadnout v jakoukoliv denní dobu a při jakékoliv činnosti, například při hovoru, jízdě autem nebo chůzi. Tento stav přichází bez varovných signálů a bez možnosti ho jakkoliv ovlivnit.

Léčba

Před zahájením samotné léčby se postižený člověk musí podrobit monitoringu bioelektrického výkonu mozku, aby se potvrdila diagnóza narkolepsie. Toto vyšetření se provádí ve specializovaných spánkových laboratořích. Tato metoda není nikterak nepříjemná. Trvá zhruba jeden den. Léčení je započato takzvanými režimovými opatřeními a po stanovení diagnózy se přechází na medikamentózní řešení. K léčbě se ve většině případů užívají psychostimulancia, která zabraňují usínání přes den, a antidepresiva, která mají sedativní účinky usnadňující večerní usínání.

Rettův syndrom

Rettův syndrom je označení onemocnění, které je provázeno těžkým neurologickým postižením. Poprvé bylo popsáno Andreasem Rettem, dle kterého je dnes i pojmenováno. Syndrom se vyskytuje u dívek, u nichž sice proběhl fyziologický porod a další zdravý vývoj, ovšem pak došlo k razantnímu ústupu a couvnutí ve vývoji. S věkem bohužel dochází ke zhoršování obtíží a tlumeny bývají spíše jen doprovodné příznaky.

Léčba

Rettův syndrom je nejčastěji chybně diagnostikován jako autismus, mozková obrna či nespecifikované zpoždění vývoje. Pro diagnózu Rettova syndromu musí být ztráta cílevědomého používání rukou kombinována se stereotypními pohyby. Příčinou syndromu je genová mutace, která může mít mnoho konkrétních podob, od toho se odvíjí i široká pestrost a závažnost projevů tohoto onemocnění.

Mrtvice

Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní onemocnění, během kterého dochází k nervovému poškození přetrvávajícímu 24 hodin a déle. Cévní mozková příhoda je způsobena přerušením krevního zásobení některé z části mozku. K přerušení dodávky okysličené krve do mozku dochází z 80 % na základě trombu (či embolu), který cévu ucpe. V ostatních případech dojde ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy či při kombinaci těchto jevů.

Léčba

Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi tyto léky patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která cévní mozkovou příčinu způsobila, nebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit. Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžkách intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu.

Zde je článek, který se více zaobírá cévní mozkovou příhodou.

Touretteův syndrom

Touretteův syndrom je neurologicko-psychiatrické onemocnění vzbuzující poměrně velkou pozornost. Osoby, které jím trpí, lze totiž bezpečně rozeznat především kvůli charakteristickým tikům, které patří mezi nejviditelnější projevy tohoto onemocnění. Spolu s tím je Touretteův syndrom známý rovněž coby nemoc, která může stát v pozadí neobvyklé gestikulace či grimas, které může doprovázet třeba i vykřikování vulgárních slov.

Léčba

V léčbě Touretteova syndromu hrají zásadní roli režimová opatření, zejména uplatnění speciálních postupů při výchově a výuce ve škole. Nemocní by se také měli chránit před nadměrným stresem. Vhodné je podporovat a rozvíjet zájmové aktivity, neboť v průběhu řady činností, které děti baví a soustředí se při nich, projevy Touretteova syndromu z velké části ustupují. Nezastupitelnou pozici má psychologické poradenství a psychoterapie, její efekt může být zvláště přínosný v ovlivnění přidružených poruch chování.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© Patrick J. Lynch



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata

Zajímavé články

ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS