Informace od zdravotní sestry

MENU

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  

Štítná žláza

 


Aktualizováno:

Nemoci

Štítná žláza je důležitou součástí lidského těla. Její funkcí je řídit metabolismus, a to hned v několika ohledech, dále reguluje spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny a v neposlední řadě i růst a vývoj. Onemocnění štítné žlázy je možné označit z větší části za chorobu s velkým sklonem k dědičnosti. Onemocnění štítné žlázy je po cukrovce nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí.

Co je to štítná žláza

Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Příznaky nejčastějších onemocnění

Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je nedostatečná anebo nadměrná činnost, dále zánět a nádory.

Při nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza) dochází u dospělého člověka ke snížení látkové přeměny, tělesné teploty a frekvence dechu i tepu. K hlavním příznakům hypofunkce štítné žlázy patří zhrubnutí hlasu, zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Snížená činnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus).

Naopak nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza), kdy je v těle nadbytek hormonů, zapříčiňuje zvýšenou látkovou výměnu, kterou doprovází hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nadbytek hormonů štítné žlázy ovlivňuje také centrální nervovou soustavu, způsobuje neklid, úzkost a psychickou labilitu. Někdy je možné pozorovat také nápadné vystoupení očí z očních důlků.

Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti vlastním tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.

Štítná žláza může být postižena rovněž nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako takzvané adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.

Uzlíky na štítné žláze

Výskyt uzlíků štítné žlázy v populaci je enormní, po 50. roce věku se vyskytují nejméně u jedné třetiny žen. S vysokou pravděpodobností (okolo 95 %) se jedná o biologicky bezvýznamnou strukturální odchylku, jejíž příčina je neznámá. V případě záchytu uzlíků ve štítné žláze je nutné vyšetření hormonů štítné žlázy a v případě zvýšeného TSH je zapotřebí nasadit substituční léčbu. Jen vzácně se vyskytuje takzvaný toxický uzel štítné žlázy, který se vymyká regulaci a který sám produkuje nadměrné množství hormonů (na tuto možnost je třeba pomýšlet v případě hypertyreózy). Definitivní odhalení biologické povahy uzlu přináší až histologické vyšetření po chirurgickém odstranění štítné žlázy nebo její postižené části. Při obrovské frekvenci výskytu uzlů v populaci a při celkem nízké pravděpodobnosti záchytu zhoubného nádoru není možné ihned odesílat všechny pacienty na operaci, jen někdy je k tomu vážný důvod. Odhadnout dopředu, zda je ten který uzel ve štítné žláze zhoubným nádorem, je velmi složité. Vyloučit to dopředu na sto procent v podstatě nikdy nelze. V případě dostatečně velkého uzlu (okolo 1 cm), zejména pokud jeví podezřelé sonografické známky (které jsou jen orientační), je možné provést punkční biopsii tenkou jehlou (stejnou jehlou, která se používá při odběru krve). Tak je možné odebrat malý vzoreček buněk z uzlu k mikroskopickému vyšetření. Toto takzvané cytologické vyšetření pak pomůže určit, zda se jedná o uzel maligní, částečně podezřelý, či nepodezřelý. Ani toto vyšetření však nemusí přinést jednoznačný výsledek, velmi záleží na místě odběru vzorku a na zkušenostech hodnotícího cytologa. Doporučení, kdy je vhodná punkce uzlu a případně operace štítné žlázy, je ryze individuální a je pouze v kompetenci vyšetřujícího endokrinologa. V posledních letech se rozvíjí nová metoda ultrazvuku – elastografie, která měří tuhost uzlu a může tak pomoci při rozhodování o následné punkci (pořízení speciálního programu do sonografického přístroje je však velmi nákladné, v České republice je jen málo pracovišť, která mohou elastografii použít).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Projevy snížené funkce

Jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy je také takzvané vole (struma), které se objevuje v případě snížení činnosti štítné žlázy v souvislosti s nedostatečným příjmem jodu v potravě. Důvodem nedostatečné činnosti štítné žlázy může být autoimunitní onemocnění, které donutí váš imunitní systém, aby napadl štítnou žlázu. Příčina může být i vrozená, nebo jde o důsledek přítomnosti nádoru, či o ozáření štítné žlázy. Při snížení funkce štítné žlázy tělo funguje zpomaleně, projevuje se únava, pocit chladu, snížená schopnost soustředit se, pacient trpí poruchou paměti, přibýváním na váze. Po čase se příznaky zhoršují: suchá kůže, lámavé nehty, zácpa, bolesti a křeče svalů, pomalý srdeční tep a u žen dochází k prodloužení intervalů v menstruačním cyklu a k silnějšímu krvácení. Vzhledem k tomu, že tato choroba způsobuje nepravidelnou ovulaci, ženy, které se neléčí, mohou mít problémy s početím a je u nich větší pravděpodobnost potratů a předčasných porodů. Výsledkem snížené funkce štítné žlázy jsou také deprese (20 %). Tento stav se nedá vyléčit, ale pomoc je celkem jednoduchá – hormon se dá nahradit pravidelným užíváním tablet. Správný lék a dávkování se musí stále sledovat. Protože nadměrným dodáváním hormonu se zvyšuje riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie, poddávkováním se zase zvyšuje krevní tlak a hladina cholesterolu.

Hodnoty z laboratoře

Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu – TSH v krvi. TSH je hormon předního laloku podvěsku mozkového (adenohypofýzy) a jeho koncentrace se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. Je-li TSH normální, můžeme poruchu funkce štítné žlázy až na vzácné výjimky vyloučit a další vyšetření nejsou potřeba. TSH zvýšené nad 3,8–4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). V některých případech je vhodné doplnit i vyšetření sérové koncentrace vlastního hormonu štítné žlázy (volného tyroxinu FT4), vzácně se vyšetřuje i volný trijodtyronin (FT3).

K objasnění příčiny hypotyreózy slouží vyšetření sérových koncentrací tyreoidálních protilátek (specifičtější a senzitivnější protilátky proti tyreoidální peroxidáze TPOAb, nebo méně specifické a senzitivní protilátky proti tyreoglobulinu – TgAb) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita tyreoidálních protilátek svědčí pro autoimunitní příčinu hypotyreózy – chronickou autoimunitní lymfocytární tyreoiditidu. V těchto případech bývá také typický ultrazvukový na štítné žláze. Jestliže je TSH snížené pod 0,4 mIU/l (respektive pod 0,3–0,5 mIU/l podle použité vyšetřovací metody), je situace o něco komplikovanější, protože příčin sníženého (neboli suprimovaného) TSH může být více. Kromě zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza) může jít o takzvanou nespecifickou supresi TSH, například při závažném celkovém onemocnění, centrální hypotyreózu (na podkladě poškození adenohypofýzy), nebo o supresi TSH způsobenou léčbou hormony štítné žlázy. K odlišení těchto příčin je potřeba dovyšetřit FT4 a FT3 v séru. Spíše výjimečně je ve sporných případech nutné k odlišení nespecifické suprese TSH a subklinické hypertyreózy (snížené TSH při normálních hodnotách FT4 a FT3 v séru) použít takzvaný TRH test.

Je-li laboratorně potvrzena hypertyreóza (tyreotoxikóza, zvýšená funkce štítné žlázy), je třeba dovyšetřit její příčinu. K tomu slouží v první řadě vyšetření koncentrace protilátek proti TSH receptoru v séru (TRAK) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita TRAK a typický nález na ultrazvuku svědčí pro autoimunitní typ hypertyreózy – Gravesovu-Basedowovu tyreotoxikózu. Jsou-li protilátky TRAK negativní (nebo hraniční) a na ultrazvuku jsou přítomny uzlové změny, jde obvykle o hypertyreózu na podkladě takzvané tyreoidální autonomie. Ta může být buď unifokální (takzvaný toxický adenom), nebo multifokální (takzvaný polynodózní struma), nebo výjimečně difuzní. Přetrvávají-li nejasnosti, lze k odlišení toxického adenomu a polynodózní strumy v některých případech doplnit scintigrafii štítné žlázy 99mTc-technecistanem sodným.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kdy je nutná operace

Chirurgické odstranění nádoru je pro vyléčení zcela nezbytné. Někdy, u velmi malých nádorů bez metastáz, stačí samo o sobě. Odstranění štítné žlázy v současné době nepředstavuje pro pacienta náročný výkon, je-li provedeno zkušeným chirurgem na pracovišti, které se operacím štítné žlázy věnuje běžně. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury. Riziko trvalých komplikací se pohybuje okolo 1 % v závislosti na velikosti žlázy a pokročilosti nálezu.

Chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Operace se provádí v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že se na krku provede řez dlouhý asi 10 cm a žláza se vyjme. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je později odstraněn.

Štítná žláza a těhotenství

Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.

Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.

Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.

Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.

V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.

Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Čínská medicína na štítnou žlázu

Čínská medicína je i u nás stále populárnější. Letos v lednu dokonce Fakultní nemocnice v Hradci Králové jako první v Česku otevřela kliniku tradiční čínské medicíny. Klasická medicína léčí konkrétní nemoc většinou bez dalších souvislostí, čínská medicína léčí celého člověka a zaměřuje se především na příčinu nemoci. Ideálním stavem by bylo propojit oba tyto směry v jeden, aby spolupracovaly, protože klasická medicína má k dispozici mnoho užitečných vyšetřovacích metod a je na vysoké úrovni, co se týče chirurgie. Výhodou čínské medicíny je, že působí celostně a může člověka zbavit vícero nemocí najednou, a to v rámci jedné léčby. Léčebné čínské byliny či použité metody nemají škodlivé vedlejší účinky. Pojišťovny bohužel léčbu čínskou medicínou nehradí. Léčba se odvíjí dle individuálního posouzení stavu pacienta.

Autor: © svevi
Foto:
© spectrum

odkaz na článek

. Štítná žláza [online]. ČeskéNemoci.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Ideální výsledky štítné žlázy

 Jiřina

Prosím o sdělení jaké jsou ideální výsledky krve na štítnou žlázu.

děkuji.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Hodnoty jsou TSH 4.89 T4.5

 JANA KADLČKOVA

MÁM SNÍŽENOU NEBO ZVÝŠENOU ČINNOST. DĚKUJI.

Počet odpovědí: 10 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Hypotyreóza štítné žlázy postava

 Roman

Dobrý den, chci se zeptat mam Hypotyreózu štítné žlázy a zajímá mě jestli když naopak hubnu po tomto onemocnění můžu nabírat normálně svalovou hmotu, či mam nějáké nevýhody.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Punkce stitne zlazy a nasledna lecba

 romana klimesova

Zítra jdu na punkci štítné žlázy a chtěla jsem se zeptat zda se po punkci leží v nemocnici a kolik dni. Moc děkuji za odpoved

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Sižena ština žlaza a tehotenstvi

 Lenka

Dobý den
Je mi 23 let beru prašky letrox 50 tak 14 dní sniženou štinou žlazu mám tak 14dni ale s přitelem se snažime o miminko ale nějak to nejde :/ tak sem se chtěla zeptat jak dlouho trva nez to začne za birat ty prašky tak přibližne
A ještě se doplnuji praškama jod a začala jsme použivat i mořskou sul z jodem děkuji za odpovět

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata


Zajímavé články

ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS