Uzel nebo cysta
Uzlíky, které se ve štítné žláze vytvářejí, se mohou lišit velikostí, strukturou i biologickým chováním. Některé jsou tak malé, že jsou zachytitelné pouze pomocí ultrazvuku, jiné mohou dorůst do rozměrů, které způsobují mechanické obtíže.
Větší uzly mohou utlačovat jícen nebo dýchací cesty, což se projevuje potížemi s polykáním, pocitem tlaku na krku nebo dušností. Jiným problémem může být jejich hormonální aktivita, kdy uzel produkuje nadbytek hormonů štítné žlázy.
- zvýšené pocení
- nevysvětlitelné hubnutí
- nervozita a třes
- nepravidelný srdeční rytmus
Malé procento uzlíků má zhoubný původ, většina však představuje nezhoubné změny – například koloidní uzly, cysty vyplněné tekutinou nebo projevy chronického zánětu. Dříve častou příčinou byl nedostatek jódu, dnes se více uplatňují genetické a environmentální faktory.
Co znamená hypoechogenní uzel štítné žlázy
Pojem hypoechogenní uzel popisuje nález při ultrazvukovém vyšetření, kdy má uzel nižší odrazivost než okolní tkáň. Sám o sobě neznamená rakovinu, ale vyžaduje pečlivější sledování.
Pokud jsou hodnoty hormonů, zejména TSH, v normě a uzel nemění velikost ani strukturu, obvykle není nutná žádná léčba. Lékař doporučí pravidelné kontroly ultrazvukem, aby bylo možné zachytit případné změny včas.
Rostoucí uzel na štítné žláze
Uzly ve štítné žláze se vyskytují až u 30–40 % žen nad 50 let. Přibližně 90–95 % uzlů je nezhoubných. Růst uzlu je však signálem k důkladnějšímu vyšetření.
Po zavedení jodizace soli ustoupil jódový deficit do pozadí a mezi hlavní příčiny dnes patří genetické vlivy, změny životního prostředí a vliv některých látek v potravě. U menších uzlů se často indikuje FNAB – punkce tenkou jehlou.
Vyšetřovací metody
Diagnostika uzlů štítné žlázy je dnes velmi přesná a kombinuje několik metod.
Ultrazvuk
Ultrazvuk je základním vyšetřením. U nově zjištěného uzlu se obvykle opakuje v půlročních intervalech. Pokud je uzel menší než 10 mm, neroste a nevykazuje podezřelé znaky, intervaly kontrol se prodlužují.
FNAB – biopsie štítné žlázy
Punkce štítné žlázy se provádí u uzlů větších než 10 mm nebo u sonograficky podezřelých ložisek. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření s bolestivostí srovnatelnou s odběrem krve. Cílem je vyloučit zhoubný původ uzlu.
Léčba
Ve většině případů postačí sledování uzlu. Léčba se volí individuálně podle charakteru nálezu.
- pravidelné ultrazvukové kontroly
- supresní léčba hormony ke zpomalení růstu uzlu
- chirurgické odstranění části nebo celé štítné žlázy
- léčba radiojódem u hormonálně aktivních uzlů
Punkce uzlu štítné žlázy
Punkce slouží k upřesnění povahy uzlu. Provádí se pod ultrazvukovou kontrolou tenkou jehlou. Odebrané buňky se vyšetřují mikroskopicky a podle výsledku se stanoví další postup.
Příznaky karcinomu štítné žlázy
Karcinom štítné žlázy je vzácný a obvykle roste pomalu. Často se projeví jako nebolestivý uzel na krku. Naprostá většina uzlů však zhoubná není.
Operace uzlu na štítné žláze
Operace je nutná u uzlů, které rychle rostou, způsobují potíže nebo mají podezřelý cytologický nález. V některých případech je nutné doživotní užívání hormonální substituce.
FAQ – Často kladené otázky
Jsou uzlíky na štítné žláze nebezpečné?
Ve většině případů ne. Přibližně 90–95 % uzlíků je nezhoubných a pouze sledovaných.
Kdy je nutná punkce štítné žlázy?
Punkce se doporučuje u uzlů větších než 10 mm nebo při podezřelém ultrazvukovém nálezu.
Může se z nezhoubného uzlu stát zhoubný?
Riziko je velmi nízké, ale právě proto jsou důležité pravidelné kontroly.
Jak často chodit na kontroly?
Obvykle jednou za 6–12 měsíců podle velikosti a charakteru uzlu.
Ovlivní uzlíky funkci štítné žlázy?
Většinou ne. Pouze hormonálně aktivní uzly mohou způsobit zvýšenou tvorbu hormonů.
Lze vzniku uzlíků předejít?
Úplná prevence není možná, ale důležitý je dostatek jódu, vyvážená strava a pravidelné preventivní kontroly.
