Informace od zdravotní sestry

MENU

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  

Jak snížit cholesterol

 


Aktualizováno:

Zdravý styl

Cholesterol je pro tělo velmi důležitá látka, bez které bychom nemohli existovat. Cholesterol je potřebný pro tvorbu buněčných membrán, pro výrobu hormonů a podobně. Většina lidí vnímá cholesterol jako něco velmi zlého díky medializaci. Špatně je, když máme cholesterolu mnoho, zejména tedy takzvaného zlého cholesterolu, což je LDL cholesterol. Jeho vysoká hladina vede ke vzniku aterosklerózy.

Z čeho vzniká cholesterol

Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé buněčné membrány. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Cholesterol je základem steroidních hormonů, vznikají z něj také žlučové kyseliny. Dále z cholesterolu vzniká vitamín D. Jeho hodnota je určována v krvi. Vyšší hodnoty „zlého“ cholesterolu přinášejí vyšší zdravotní riziko, které se týká především onemocnění srdce a cév. Cholesterol je přijímán potravou a určité množství je vyráběno v těle. Toto množství je částečně určeno geneticky. Cholesterol se jednak tvoří v játrech z určitých látek získávaných ze stravy, především z nasycených tuků, a jednak jej tělo vstřebává přímo ze stravy. Vyskytuje se pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso, zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.

Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:

  • děti do 10 let méně než 4,40 mmol/l
  • dospělí méně než 5,00 mmol/l
  • zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00–6,5 mmol/l
  • vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l

Cholesterol je normální

Cholesterol však není pouze látkou, která vyvolává poškození. Je důležitý pro náš organismus k výrobě steroidních hormonů. V čistém stavu je cholesterol antioxidantem a nezbytnou složkou steroidních hormonů a všech orgánových systémů. Věkem jeho hladina přirozeně stoupá s úbytkem hormonů v organismu. Jde tedy o přirozený jev.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Cholesterol u dětí

Vysoká hladina cholesterolu u dětí představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku. Některé děti se rodí s vysokou hladinou cholesterolu, jejíž příčinou jsou dědičné poruchy, které brání tělu cholesterol adekvátně zpracovat, jiné děti mají vysokou hladinu cholesterolu způsobenou konzumací velkého množství stravy bohaté na nasycené tuky a cholesterol, například tmavého masa, vajec, plnotučného mléka nebo sýrů. Příčinou vysoké hladiny cholesterolu u dětí mohou být také některé nemoci ovlivňují vstřebávání tuků, například cukrovka.

Cholesterol a tuky se pohybují v krevním toku dítěte jako částice zvané lipoproteiny. Některé z nich – lipoproteiny o vysoké hustotě neboli HDL – chrání před srdečním onemocněním, zatímco jiné – lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL – jsou škodlivé. Vysoký podíl LDL v krvi dítěte zvyšuje nebezpečí srdečního onemocnění.

Známkou odchylky cholesterolu u dětí je vysoká hladina cholesterolu v krvi. Srdeční onemocnění se obvykle rozvine až v dospělosti. V krevních cévách dítěte se může vytvořit vysoká hladina cholesterolu, která představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku.

Jak snížit cholesterol u dětí

Má-li vaše dítě v krvi vysokou hladinu cholesterolu a vysokou hladinu LDL, nařídí mu lékař dietu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu. Jestliže má nadváhu, doporučí mu lékař nízkokalorickou dietu. Změna stravy je účinná u dětí starších 2 let, mladším dětem se však nedoporučuje. Pokud se změnou stravy nepodaří snížit hladinu cholesterolu v krvi do doby, než dítě dosáhne 10 let, předepíše mu lékař léky na snížení cholesterolu.

Hodnoty cholesterolu v krvi

U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.

V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.

Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.

LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.

HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Jak snížit cholesterol bez léků

Je-li v dospělosti hladina krevního cholesterolu v normě (méně než 5,00 mmol/l), je z preventivních důvodů prozíravé konzumovat pestrou stravu s optimálním množstvím živin, vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dostatkem vhodných tekutin. Samozřejmostí by měl být pravidelný dostatečný pohyb, nekouřit a omezit příjem soli.

Doporučený denní příjem cholesterolu v potravě je do 300 mg. V případě zvýšené hladiny cholesterolu v krvi se snažíme výběrem vhodných potravin denní příjem cholesterolu snížit (do 200 mg) a zařazením potravin s obsahem nenasycených mastných kyselin (olejová linolová, alfa-linolenová) a vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 upravit hladinu krevního cholesterolu. Nenasycené mastné kyseliny snižují obsah cholesterolu a působí protizánětlivě, vícenenasycené mastné kyseliny významně snižují tvorbu krevních sraženin a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Totéž platí v případě vysoké hladiny krevního cholesterolu. Lékař doporučí a předepíše léky na snížení cholesterolu, ale samozřejmostí je dodržování vhodné nízkocholesterolové stravy.

Snížení cholesterolu přírodní cestou

Ke snížení cholesterolu je k dostání celá řada léčivých přípravků. Jelikož je základním rizikem vysokého cholesterolu onemocnění srdce a cév, je léčba založena na odstranění dalších nežádoucích vlivů na tato onemocnění (například kouření, vysoký krevní tlak, obezita...). Pomoci si můžete i sami, ke snížení hladiny cholesterolu lze s výhodou využít například česnek, rýži, cibuli, ryby, jablka, fazole, mandle a podobně. Měli byste omezit pečení a smažení.

Cholesterolová mánie vedla k masivní konzumaci nízkotučných potravin, včetně zvýšení příjmu jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů, které významně podporují vznik zánětů v organismu. Výsledkem jsou neustále stoupající počty kardiovaskulárních onemocnění, ale navíc i obezity a diabetu. Všechny jsou přímo propojené s nevhodnými doporučeními.

Doporučení:

  • Maximálně upřednostňujte přirozené potraviny s převahou rostlinných zdrojů.
  • Omezujte (a nejlépe úplně vyřaďte) konzumaci průmyslově upravovaných potravin, a to zejména potravin s obsahem jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů.
  • V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujte ty z organického zemědělství; u mléka ideálně pijte nepasterované.
  • Denně do jídelníčku zařazujte nejrůznější druhy zelenin s důrazem na tmavé listové saláty.
  • Vyhýbejte se margarínům s transmastnými kyselinami a potravinám obsahujícím margaríny a HFCS (kukuřičný sirup).
  • Mazání chleba čímkoli nahraďte zálivkami a dipy z prospěšného olivového oleje, který je nejlepším zdrojem omega-9 mastných kyselin.
  • Z jídelníčku zcela vyřaďte nápoje s nadbytkem kukuřičného sirupu (HFCS), sladké pečivo, které kombinuje zdroje transmastných kyselin a jednoduchých cukrů, smažená jídla v restauracích, která se přednostně připravují z rostlinných olejů bohatých na omega-6 mastné kyseliny.
výběr z naší tvorby
pokračování článku

Bylinky na snížení cholesterolu

Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.

Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.

Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.

Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.

Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.

Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.

Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit hladinu testosteronu a u žen zase estrogenu v krvi. Není ale vhodná pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti.

Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté scedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.

Lněné semínko: Lněné semínko je nejen skvělou zdravou svačinkou, ale také obsahuje prospěšné látky, především kyselinu linolenovou, která pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete zobat mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj.

Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát 1,5 hodiny. Poté vypijeme.

Pampeliška: Kořen smetanky lékařské podporuje látkovou výměnu, snižuje hladinu cholesterolu a díky obsahu inulinu působí příznivě i při cukrovce. Pražený pampeliškový kořen se dá také použít jako náhražka kávy, podobně jako čekanka.

Čaj z kořene smetanky: 2 lžičky usušeného a nařezaného kořene zalijeme šálkem vody, 2 minuty povaříme, 15 minut louhujeme a scedíme. Pijeme vždy čerstvý čaj, a to 2x až 4x denně.

Pohanka: Pohanka má úžasné účinky na cévy a krevní oběh. Obsahuje rutin (vitamín P), účinný třeba při křečových žilách, a další vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny i mastné kyseliny. Právě mastné kyseliny hrají v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu.

Pohanková kaše: 70 gramů pohanky lámanky zalijeme půllitrem vody a přivedeme k varu, vaříme asi 8 minut bez míchání, pozor na vzkypění. Poté promícháme a ještě chvíli povaříme. Přidáme 20 gramů sušeného sójového nápoje, pokrájené datle, špetku skořice a dosladíme javorovým sirupem.

Přeslička rolní: Přeslička obsahuje křemík, který se podílí na zlepšení stavu nehtů, pokožky a vlasů. Také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má příznivý vliv na krevní oběh. Přeslička bývá součástí čajů snižujících cholesterol, koupíme ji i ve formě extraktu nebo kapek. Nevhodná je v těhotenství nebo ve vysokých dávkách.

Čaj z přesličky: 1 lžičku přesličkové natě vaříme 5 minut ve čtvrtlitru vody. Necháme louhovat 15 minut a scedíme. Čaj je hořký, proto je dobré po něm vypít i sklenici vody.

Psyllium: Psyllium je přírodní rozpustná vláknina, která se vyrábí z jitrocele indického. Doplňuje denní potřebu vlákniny, je výborná i při redukčních dietách a také pomáhá snížit hladinu cholesterolu. Psyllium se dá přidávat do jídla i pití, nemá žádnou chuť, a proto není problém s jeho konzumací.

Pýr plazivý: Pýr bývá považován za obtížný plevel, ale jde přitom o léčivou rostlinu. Sbírá se jeho kořen a oddenek. Pomáhá při detoxikaci, odplavuje usazeniny a toxiny z těla. Také čistí ledviny a močové cesty. Nás však zajímá látka inositol, která se v pýru nachází. Právě inositol pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Odvar z pýru: 2 lžičky sušeného pýru zalijeme čtvrtlitrem studené vody, přivedeme k varu a povaříme 10 minut. Slijeme a několikrát denně popíjíme. Odvar z pýru je vhodné užívat pravidelně a dlouhodoběji.

Rozrazil lékařský: Rozrazil nejen že snižuje hladinu cholesterolu v krvi, ale také je silně močopudný, čistí krev a pomáhá i při kašli nebo trávicích potížích.

Čaj: Čajová směs na snížení cholesterolu obsahuje stejný díl natě rozrazilu, kopřivy, sporýše a přesličky. Tento čaj má rovněž antisklerotické účinky a zlepšuje paměť.

Slunečnice: Slunečnicová semena a slunečnicový olej jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty a zdravé tuky. Fytosteroly se podílejí na udržení zdravé hladiny cholesterolu v krvi. Slunečnicová semínka by se měla v našem jídelníčku objevit co nejčastěji, můžeme si jich dopřát až 2 polévkové lžíce denně, buď samostatně, nebo třeba jako součást pečiva. Podobně prospěšná jsou i semínka dýňová, konopná nebo sezamová. Užitečná je i konzumace slunečnicového oleje. Nejlépe za studena, třeba v zeleninových salátech. Přepalování totiž ničí prospěšné látky a vznikají škodlivé. Olej vybíráme v bio kvalitě a za studena lisovaný.

Sója: Sója je skvělá, jelikož obsahuje lecitin. Ten krevní cholesterol rozptyluje na drobné částečky, které se pak méně usazují v cévách. Najdete ho ve všech sójových výrobcích, ale vhodný je i lecitin v tobolkách. Hodně lecitinu se nachází také ve lněném semínku a pivovarském droždí. Sójový lecitin pro snížení cholesterolu můžete užívat v příhodných tabletách.

Jablka: Denně bychom měli sníst 1 až 2 jablka pro naše zdraví. Toto ovoce má příznivý vliv na trávení, hubnutí i pročištění těla, je zdrojem vitaminů a minerálů, pomáhá k dobrému stavu cév a oběhového systému. Dokáže stabilizovat hladinu cukru v krvi a také snižuje LDL cholesterol. Nejlepší jsou samozřejmě jablka z vlastní zahrady nebo od ekologicky hospodařících farmářů. Chemicky ošetřené jablko je potřeba nejprve omýt horkou vodou, a následně ještě studenou. Malým dětem je lepší taková jablka oloupat.

Rostlinné oleje na snížení cholesterolu

Ke snížení cholesterolu přispívá nejen slunečnicový olej, ale i mnohé další. Výborné jsou zejména tyto:

  • sezamový olej
  • olej z vlašských ořechů
  • olej z pšeničných klíčků
  • bodlákový olej
  • lněný olej
  • konopný olej

Doporučuje se dvakrát denně užívat jednu čajovou lžičku. Vybíráme je v bio kvalitě, za studena lisované.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Potraviny snižující cholesterol

Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresu, nekouřit.

Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nekonzumovat všechna tučná masa, z drůbeže pak husu a kachnu. Dále vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk). Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová jako kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, „panenka“), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.

Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a v produktech z nich vyrobených – v margarínech. Přírodními zdroji těchto vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)

Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s 2% obsahem tuku a sýry do 30 % tuku.

Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B, C, provitamín A, E, D) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.

Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.

Co vyřadit

Nevhodné tuky jako živočišné tuky mléčné (máslo, šlehačka, smetana, tučné mléčné výrobky) a sádlo (slanina, tučná masa, uzeniny, zabíjačkové pochoutky, tlačenka), vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk), které obsahují velký podíl nasycených a transmastných kyselin. Dále moučníky, cukrovinky, kandované ovoce, bílé pečivo a slazené nápoje, které zvyšují hladinu krevního cukru, a tím nároky na tvorbu a přísun inzulínu, a tak i pravděpodobnost vzniku cukrovky. Proto je dobré je omezit.

Jak rychle snížit cholesterol před odběrem

Před odběrem bychom měli být nalačno a nepít 3 dny předtím větší množství alkoholu. Po náběru několika mililitrů krve pak lékař do 1–2 dnů dostane naše výsledky z laboratoře na jednoduchém lístku, kde jsou nejčastěji čtyři hodnoty: celkový cholesterol, ochranný HDL cholesterol a triglyceridy; z těchto tří položek se pak poměrně jednoduchou rovnicí spočítá LDL cholesterol, který je nejnebezpečnější pro naše tepny.

Z hlediska krevních tuků „na papírku z laboratoře“ můžeme pacienty v zásadě rozdělit na 4 skupiny:

Skupina první: NESPRAVEDLIVÁ PŘÍRODA

Pacient z této skupiny je osoba s výrazně zvýšenou hodnotou cholesterolu (viz výsledky níže), s vysokým rizikem srdečního infarktu. Většinou se jedná o poměrně štíhlé jedince s projevy srdečně-cévních onemocnění v rodině (otec srdeční infarkt před 60. rokem věku, matka před 65. rokem věku). Často mají tuky usazeny v oblasti očních víček a kolem rohovky (bílé šipky). Toto onemocnění je dědičné a je poloviční šance, že ho postižený rodič předá svým dětem. Je také poměrně časté – trpí jím přibližně jeden z 500 našich obyvatel.

Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná o sníženou činnost štítné žlázy (především ženy po menopauze). V dietě co nejvíce nahradit živočišné tuky rostlinnými (2–3 vegetariánské dny v týdnu). Jak agresivně tuto poruchu léčit, záleží i na dalších rizikových faktorech. Na základě dalších údajů se lékař rozhodne, zda nasadí léky ke snížení cholesterolu. U většiny takto postižených pacientů se však bez medikamentózní léčby neobejdeme. Samozřejmostí by mělo být vyšetření alespoň nejbližších pokrevních příbuzných (rodičů a sourozenců), zda nemají podobnou závažnou a rizikovou poruchu.

Skupina druhá: TREST ZA ŠPATNOU ŽIVOTOSPRÁVU

Pacient v této skupině je osoba, která má drobnou odchylku ve všech parametrech – mírně vyšší celkový a LDL cholesterol, ale současně i vyšší triacylglyceroly a nízký HDL cholesterol. Většinou se jedná o jedince s bříškem, vyšším krevním tlakem a sklonem k cukrovce (někdy nazýváno metabolický syndrom). Tyto osoby mají vysoké riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Velká část těchto pacientů je zároveň kuřáky, takže jejich riziko ještě stoupá.

Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná především o cukrovku či poruchu funkce ledvin. Zahájit dietu s výrazným omezením jednoduchých cukrů (omezit sladkosti, jíst více zeleniny než ovoce, omezit bílé pečivo) a zvýšit pohybovou aktivitu (v běžném životě vynechat jízdu výtahem, jít jednu stanici autobusu/trolejbusu/tramvaje pěšky, v ideálním případě 30 minut cvičit). Zda současně brát léky, záleží opět na dalších rizikových faktorech. U velké části postižených již však na zkrocení několika těchto zlých tuků nestačí jeden lék, ale často je nutná kombinace léků dvou i tří. Naprosto zásadní jsou zde však právě dietní opatření a pohyb, které mohou všechny tuky zcela napravit.

Skupina třetí: V MÉDIÍCH ČASTO CHVÁLENÝ ALKOHOL PRO VÁS ROZHODNĚ DOBRÝ NENÍ

Tento pacient je osoba s normální hladinou cholesterolu, ale s výrazně zvýšenou hladinou tuků zvaných triacylglyceroly. Krev je u těchto osob zaplavena triacylglyceroly do té míry, že většinu ostatních krevních tuků nelze spolehlivě změřit. Této osobě nehrozí srdeční infarkt za deset let, ale druhý den může zemřít za velkých bolestí na zánět slinivky břišní. Jednou z nejčastějších příčin zvýšených triacylglycerolů je větší příjem alkoholu. U některých pacientů stačí již 2 piva denně či jejich ekvivalent, aby způsobily tuto poruchu. Někdy takovou poruchu vidíme u „rozvrácených“ diabetiků, tedy těch s výrazně zvýšenými hladinami krevního cukru (glykémie). Velice vzácně je tato porucha zachycena u dětí, u kterých se projevuje silnými bolestmi břicha způsobenými zanícenou slinivkou.

Co bychom my a naši lékaři měli dělat: V tomto případě je nutné doslova ze dne na den zcela vynechat alkohol a tuky v potravě, dokud se hladina triacylglycerolů nesníží alespoň k hranici 5 mmol/l. I když i v tomto případě lze do určité míry tuky krotit pomocí tablet, zásadní je alespoň přechodná asketická životospráva, včetně abstinence.

Skupina čtvrtá: JSTE V BEZPEČÍ!

Pacient 4. skupiny není pacient, ale osoba s velice nízkým rizikem srdečně-cévních onemocnění. Tyto výsledky garantují skvělé vyhlídky na zdravý život bez ucpávání tepen. Takovéto hodnoty jsou také cílem často „agresivní“ léčby medikamenty u pacientů s již přítomným srdečně-cévním onemocněním či pacientů s cukrovkou a více rizikovými faktory.

Jak snížit cholesterol

Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.

Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.

Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.

Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.

Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!

Doporučená jídla:

  • luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
  • pečivo a obiloviny – celozrnný (tmavý) chléb, ovesné vločky, müsli výrobky, vlákninové křupky, ovesná kaše, nízkovaječné těstoviny, křehký chléb, rýže, celozrnné výrobky, dalamánky, pečivo z tmavé mouky
  • dezerty – želé, ovocná vodová zmrzlina, pudinky z odtučněného mléka, ovocné saláty
  • cukrářské výrobky – žádné!
  • ořechy – vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, pečené kaštany
  • nápoje – čaj, překapávaná nebo instantní káva, voda, nízkokalorické nealkoholické nápoje
  • dresinky a koření – koření všeho druhu, jogurtové dresinky
  • tuky – celkovou spotřebu tuků snížit!
  • ryby – všechny ryby grilované, vařené v páře, uzené; odstranit tučnou kůži; vhodné jsou zejména treska, filé, okoun, štika, pstruh
  • maso – krůta, kuře, telecí, králík, zvěřina, mladé jehněčí
  • polévky – netučný vývar, zeleninové polévky
  • mléčné výrobky – netučné podmáslí, acidofilní mléko, kefír, biokys, netučný tvaroh, sýry s velmi nízkým obsahem tuku (do 20 % tuku v sušině), jogurt s nízkým obsahem tuku (do 1,5 %), vaječný bílek

Jídla v omezeném množství:

  • restované brambory nebo hranolky připravené na doporučených olejích
  • netučné pečivo a moučníky připravované z doporučených rostlinných tuků
  • dezerty – žádné!
  • cukrářské výrobky – žádné!
  • ořechy – burské a pistáciové oříšky
  • nápoje – alkohol (pivo, víno), nízkotučné čokoládové nápoje
  • dresinky a koření – dresinky s nízkým obsahem tuku
  • tuky – nenasycené rostlinné oleje – slunečnicový, kukuřičný, sójový; monosaturované oleje, olivový, řepkový; margaríny odvozené z těchto olejů
  • ryby – ryby smažené v doporučeném oleji
  • maso – zcela libové hovězí, libová šunka, moravské uzené, skopové bez oleje (1–2x týdně), drůbeží uzeniny
  • mléčné výrobky – polotučné mléko do 2% tuku, sýry se sníženým obsahem tuku (do 30 % tuku v sušině)
  • 2 celá vejce za týden pouze k přípravě pokrmů

Nevhodná jídla:

  • restované brambory nebo smažené bramborové hranolky, chipsy, zelenina smažená na nevhodných tucích a olejích neznámého složení; solené zeleninové konzervy, kandované ovoce
  • tučné pečivo, loupáčky, briošky, smažené koblihy
  • dezerty – smetanové zmrzliny, pudinky, dezerty a omáčky s použitím másle nebo smetany
  • cukrářské výrobky – hotové cukrářské výrobky, koláče, dorty, čokoláda, cukrovinky, kokosové tyčinky, máslové krémy
  • ořechy – kokosové ořechy, slané oříšky
  • nápoje – čokoládové nápoje, turecká káva, destiláty
  • dresinky a koření – majonézy
  • tuky – máslo, sádlo, lůj, vypečený tuk, kokosový olej, ztužené margaríny, hydrogenové tuky
  • ryby – jikry a mlíčí, ryby smažené v nevhodném, oleji nebo tuku
  • maso – kachna, husa, tučné vepřové, vnitřnosti, viditelný tuk na mase a uzeninách, párky, salámy, mletá masa, paštiky, kůže z drůbeže
  • polévky – tučné polévky zahuštěné jíškou nebo smetanou
  • mléčné výrobky – plnotučné mléko, sušené a kondenzované mléko, smetana, šlehačka, smetanové jogurty, sýry s vyšším obsahem tuku (nad 40 % tuku v sušině)

Recepty

Potřebujete snížit cholesterol v krvi? Zde máte rychlé a chutné recepty:

Treska

Ingredience: 300 g filetů z tresky, 400 g brambor, 100 g žampionů, 20 g oleje, mletý černý pepř, zelená petrželka, voda, sůl

Postup: Do ohnivzdorné zapékací misky položíme porce tresky, které obložíme plátky nakrájených žampionů a brambor. Pokrm osolíme, mírně okořeníme pepřem, pokapeme nejlépe kvalitním olivovým olejem a mírně podlijeme vodou. V troubě vyhřáté na 190–200 °C pokrm zapékáme asi 30 až 40 minut. Jednotlivé porce na talířích posypeme nasekanou petrželkou.

Houbová pomazánka

Ingredience: 250 g měkkého nízkotučného tvarohu, 120 g čerstvých hub (můžeme použít i 15 g sušených hub), 50 g taveného sýra (do 20 % tuku v sušině), 40 g rostlinného tuku, zelená petrželka, vývar (voda), kmín, sůl

Postup: Houby očistíme, pokrájíme na větší kousky a povaříme v masovém či zeleninovém vývaru s kmínem, vaříme cca 20 minut (sušené houby namočíme do vody a necháme 20 minut nabobtnat). Připravené houby slijeme a necháme důkladně okapat. Do osoleného tvarohu utřeného s rostlinným tukem a taveným sýrem vmícháme okapané houby. Pomazánku zdobíme čerstvě nasekanou petrželkou a podáváme na čerstvém tmavém pečivu.

Kapustové karbanátky

Ingredience: 600 g kapusty, 180 g libového masa (vepřové, hovězí, kuřecí), 40 g cibule, 20 g ovesných vloček, 20 g česneku, 2 vejce, mletý pepř, strouhanka, voda, sůl

Postup: Libové maso umeleme a smícháme s nadrobno nasekanou cibulí a ovesnými vločkami, směs zprudka orestujeme na dobře rozpáleném oleji. Očištěnou kapustu uvaříme v osolené vodě doměkka, okapanou rozemeleme a přidáme k masu. Hmotu okořeníme pepřem, dochutíme prolisovaným česnekem a osolíme. Nakonec do směsi zamícháme jedno celé vejce (nebo dva bílky) a mokrýma rukama vytvarujeme menší karbanátky, které obalíme ve strouhance. Karbanátky zprudka opečeme v horkém oleji, pak je přendáme do pekáčku, mírně podlijeme vodou a zaklopené v troubě vyhřáté na 200 °C podusíme, než zhnědnou.

Čočková polévka

Ingredience: 200 g mléka, 120 g čočky, 60 g oleje, 40 g polohrubé mouky, 20 g cibule, 10 g česneku, bobkový list, nové koření, voda, pepř, ocet, sůl

Postup: Čočku přebereme, propláchneme studenou tekoucí vodou a ponecháme ve studené vodě do druhého dne (čočka musí být úplně potopena). Druhý den čočku nesléváme, ba naopak ještě trochu vody přilijeme a dáme vařit spolu s kořením a solí. Oloupanou cibuli nakrájíme nadrobno a zpěníme ji na oleji, zaprášíme moukou, zředíme mlékem, promícháme a krátce povaříme, vzniklý bešamel přidáme do polévky, ze které jsme předtím vytáhli koření. Polévku dochutíme octem, česnekem utřeným se solí, zamícháme a případně ji ještě dle chuti osolíme. Čočkovou polévku můžeme dochutit i špetkou rozemnuté majoránky.

Autor: © svevi
Foto:
© Bavariar



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata

Zajímavé články

ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS