Co znamená zvýšený tuk v krvi
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Co znamená vysoký tuk v krvi
Zvýšený cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí v ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace. Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolémie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.
Hypercholesterolémie může být: primární (familiární, čili geneticky podmíněná) nebo sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit).
Tuky v krvi – hodnoty
Doporučená hladina celkového cholesterolu (takzvaná cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také takzvanou hladinu hodného HDL a zlého LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Snížení vysokého cholesterolu
Prvním krokem je zdravý životní styl, při nadváze nebo obezitě je důležité snížení hmotnosti a stabilizace váhy. Lékař může nejprve navrhnout nefarmakologickou léčbu (dieta na snížení cholesterolu a dostatek pohybu), posléze farmakologickou léčbu. Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení cholesterolu jsou statiny, dále se využívají pryskyřice, ezetimib, fibráty a kyselina nikotinová. Pacient musí počítat s tím, že léčba je dlouhodobá, většinou trvá po celý život.
Léky na cholesterol
Statiny (atorvastatin, fluvastatin, lovastatin a další) se vyznačují nízkým výskytem nežádoucích účinků a inhibují enzym, který je nutný pro syntézu cholesterolu.
Pryskyřice (cholestyramin, colestipol a jiné) jsou jedinými doporučovanými léky při léčbě vysoké hladiny cholesterolu u dětí. Nevstřebávají se v tenkém střevě a přerušují enterohepatální oběh (střevo-jaterní oběh) žlučových kyselin. Nevýhodou je pro děti nepříjemná chuť a často dochází k zácpám. U statinů, fibrátů a kyseliny nikotinové není zatím žádná dlouhodobější studie, která by prokázala, že jsou tyto látky vhodné pro léčbu hypercholesterolémie u dětí.
Ezetimib (léčivý přípravek Ezetrol) inhibuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě. Používá se často v kombinaci se statiny, protože není vhodný pro monoterapii.
Fibráty (fenofibrát, bezafibrát a tak dále) jsou deriváty kyseliny fibrové. Prostřednictvím specifických receptorů ovlivňují metabolismus tuků. Jednou z mála nevýhod fibrátů je to, že ve srovnání s ostatními hypolipidemiky dostatečně nesnižují koncentraci LDL-cholesterolu, který se významně podílí na vzniku aterosklerotického plátu.
Kyselina nikotinová inhibuje lipolýzu (štěpení tuku) v tukové tkáni. V České republice se zatím nevyužívá (není registrována).
Dieta na vysoký cholesterol
Pravidla diety
Příjem cholesterolu do 300 mg/den a méně docílíme výběrem netučných mléčných výrobků (sýrů, tvaroh v dávce 50–100 g na porci, jogurty 150 g). I libová masa obsahují cholesterol, proto je důležitá hmotnost jednotlivých porcí – hovězí, vepřové 90 g, drůbež – 150 g, ryby – 200 g na porci za syrova. Na přípravu pokrmů používáme bez omezení pouze bílky z vajec, které neobsahují cholesterol. Vaječný žloutek obsahuje cca 250 mg cholesterolu. Obsah cholesterolu v některých potravinách uvádíme níže. Pokud chceme omezit celkový příjem tuků na 60 g/den a méně, vybíráme striktně netučné potraviny. Dávka volných tuků určených na namazání nebo přípravu pokrmů by neměla překročit 30 g/den. Nesmažíme.
Kvalitativní výběr tuků zaměřený na zvýšení podílu nenasycených mastných kyselin monoenových nebo polyenových a omezení nasycených a transnasycených mastných kyselin provedeme nahrazením živočišných tuků rostlinnými a omezením úpravy jídla smažením a pečením. Místo másla, sádla, slaniny jsou vhodnější oleje, rostlinná másla a tvrdé margaríny poněkud omezujeme. Také časté zařazování ryb do jídelníčku je velmi žádoucí.
Zvýšení vlákniny na 30 g/den zajistí denní konzumace 500 g ovoce nebo zeleniny, 1x denně brambory. Bílé pečivo zaměníme za tmavý chléb, dalamánky, budeme často jíst luštěniny, obilniny – jáhly, pohanku, ovesné vločky, rýži natural a tak dále. Omezení energetického příjmu u obézního pacienta je velmi důležité, protože se sníží riziko dalších onemocnění – kardiovaskulárních chorob, cukrovky, zlepší se pohyblivost pacienta. Je důležité zvýšení podílu polysacharidů ve stravě na úkor slazených potravin. Čokoláda, zákusky, sušenky, smetanové krémy a zmrzliny obsahují mimo cukrů také tuky a cholesterol, a proto jsou nevhodné. Naopak chléb, celozrnné druhy pečiva, rýže, těstovin, brambory, ovoce a zelenina nejlépe splňují pravidla racionální výživy. Omezení příjmu alkoholu cca na 1 dávku denně, jen občas a jen u pacientů bez dalších onemocnění (jater, hypertenze).
Technologická úprava stravy
Pokrmy vaříme, dusíme, pečeme, grilujeme, zapékáme. Vhodná je příprava v mikrovlnné a horkovzdušné troubě, v nádobí typu Zepter a teflonovém nádobí, kde při přípravě nemusíme použít tuk, cibulové základy ani slaninu. Nezahušťujeme jíškou. Nesmažíme. Povolené množství tuku vkládáme až do hotových pokrmů. Lépe se tak odhadne množství tuku a do masitých pokrmů se nemusí přidávat vůbec, protože se při přípravě uvolňuje tuk skrytý v mase. Rostlinné oleje nejlépe používáme do dušené zeleniny a do zeleninových salátů. Při kuchyňské úpravě masa dochází cca o 40% pokles váhy.
Cholesterol v potravinách
Obsah cholesterolu ve 100 g potravin:
Maso: jehněčí 71 mg, hovězí zadní 67 mg, telecí kýta 65 mg, vepřový bok 75 mg, vepřová pečeně 9 mg, vepřová kýta 60 mg, kuře s kůží 75 mg, srnčí hřbet 85 mg
Ryby: kapr 70 mg, kaviár 490 mg, sardinky v oleji 140 mg, treska (filé) 50 mg
Uzeniny: párky 85 mg, salám lovecký 85 mg, šunka bez kosti 68 mg
Vnitřnosti: jitrnice 105 mg, játrová paštika 108 mg, játra 300 mg, ledvinky 380 mg, mozeček 2 500 mg
Tuky, vejce: máslo 240 mg, máslo pomazánkové 93 mg, sádlo vepřové 94 mg, vejce slepičí (1 ks) 250 mg
Sladkosti: čokoláda mléč. 74 mg, keksy máslové 37 mg, piškoty 223 mg
Příkrmy: těstoviny vaječné 30 mg
Mléčné výrobky: jogurt 2,5 % tuku 9 mg, jogurt 1 % tuku 5 mg, kefír 4 mg, mléko egalizované 14 mg, nanuk 31 mg, smetana 12% 37 mg, šlehačka 33% 105 mg, Hermelín 45% 77 mg, Eidam 80 mg, sýr Niva 50% 105 mg, sýr tavený 65% 90 mg, tvaroh měkký, netučný 5 mg, tvaroh tvrdý 11 mg
Uzeniny: šunka bez kosti 7 g, tlačenka 38 g, tlačenka drůbeží 11 g, salám Vysočina 40 g, salám drůbeží 10 g, salám šunkový 13 g, salám Poličan 35 g, párky 22 g, paštika játrová 41 g
Pečivo: chléb 1 g, bábovka 23 g, listový závin 16 g, slané crackery 30 g
Tuky, vejce, ořechy, máslo: 75 g, máslo pomazánkové 32 g, slanina 78 g, Flora 70 g, Rama 75 g, olej 74 g, Diana 40 g, vejce 1 ks 5 g, mandle 50 g, lískové ořechy 63 g
Mléčné výrobky: mléko egalizované 2 g, mléko nízkotučné 1 g, žervé 15 g, sýr tavený 30% 11 g, sýr tavený 70% 34 g, Lučina 27 g, Eidam 30% 14 g, jogurt bílý 4 g, jogurt Vitalinea 1 g, tvaroh Danissimo 6 g
Autor: © svevi
Foto: © Teuno