Nemoc dna
Dna bývala považována za nemoc bohatých. Jen ten, kdo si mohl pravidelně dovolit dostatek masa a alkoholu, onemocněl bolestivými neduhy jako králové v našich dějinách.
Dnes je maso, uzeniny a alkohol všeho druhu dostupné všem a v každé době. Mnozí jedí příliš mnoho, příliš tuku a příliš mnoho kalorií. Proto je onemocnění dnou odpovídajícím způsobem rozšířené. Trpí jí 3 procenta mužů a půl procenta žen.
Dnové záchvaty jsou velmi bolestivé a pokud se neléčí, přecházejí v chronickou dnu s neustálou nesnesitelnou bolestí. Postiženi jsou zejména lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu a cukru v krvi.
Dna je způsobena vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Kyselina močová je produktem rozkladu purinů.
Puriny jsou pro tělo skutečně nepostradatelné, protože slouží jako stavební kameny nukleových kyselin. Bez purinů by nebyla kyselina DNA nebo důležité přenašeče signálu. Lidská a zvířecí těla si proto puriny produkují sama. Přijímají je však také s potravou.
Při vyvážené stravě to většinou není problém. Zdravé ledviny snadno filtrují hlavní produkt rozkladu purinů, kyselinu močovou a z krve a vylučují ji močí. Ale nadměrná konzumace masa přetěžuje ledviny, zvláště když současná konzumace alkoholu narušuje zpracování purinů.
Přebytky kyseliny močové cirkulují v krvi po celém těle a vzniká tak zvaná hyperurikémie.
Na začátku to nezpůsobuje žádné problémy. Ale s rostoucí koncentrací se tvoří tvrdé krystaly kyseliny močové, které se primárně ukládají v kloubech a ledvinách. Tyto krystaly způsobují intenzivní bolest akutních záchvatů, vedou k tvorbě ledvinových kamenů a nakonec spouštějí deformaci kloubu s chronickou přetrvávající bolestí a všechno to utrpení končí selháním ledvin.
Léčba
Aby dna přešla do chronického stádia, doprovázeného neustálou bolestí kloubů, se dnes dá docela dobře předejít léky. Ale jako většina léků mají významné vedlejší účinky. Proto dává větší smysl včas změnit svůj vlastní způsob života:
- snížit váhu,
- hodně se hýbat,
- jíst málo masa, hlavně žádné vnitřnosti,
- pít málo nebo žádný alkohol,
- jíst více ovoce,
- jíst více zeleniny a především hub.
Houby totiž nabízejí několik výhod v boji proti dně. Houby mají ve srovnání s masem nízký obsah purinů. Na druhou stranu houby, hlíva ústřičná a shiitake svou chutí a konzistencí maso jednoznačně připomínají. Ne nadarmo se hlívě ústřičné říká také telecí houba. Pokud maso nahradíte houbami, tak přechod na nízkomasou stravu nebude tak náročný.
Houby a dna
Při dně jsou na houbách nejdůležitější jejich léčivé schopnosti. Mají analgetický a okamžitý i preventivní protizánětlivý účinek. Zejména houby shiitake se ukázaly jako účinné při prevenci a léčbě onemocnění kloubů, jako je dna. Pokud váš lékař potvrdí, že vaše hladina kyseliny močové je příliš vysoká, měli byste jíst často houby na místo masa, abyste zajistili, že bolest zmizí nebo se vůbec neobjeví.
Kromě účinků na dnu mají houby i tyto další prospěšné účinky:
- čistí krev,
- mají antioxidační účinek,
- zachycují volné radikály,
- snižují hladinu krevního tuku a cukru v krvi,
- ulevují kardiovaskulárnímu systému a metabolismu,
- mohou snížit poškození jater, srdce a ledvin související s věkem,
- stimulují ledviny, které se pak stávají výkonnějšími a dokážou spolehlivě transportovat přebytečnou kyselinu močovou z těla ven.
Houby při dně stojí za to hned ve dvou ohledech: za prvé, mnoho druhů hub poskytuje nesrovnatelnou chuť, která dokáže zjemnit mnohá jídla, a za druhé, zdravotní účinky hub nejsou zanedbatelné. Jelikož jedlé houby obsahují hodně vody a málo tuku, mají velmi nízký obsah kalorií. Houby jsou dobrým zdrojem bílkovin. Obsahují především esenciální aminokyseliny, které si naše tělo neumí samo vyrobit.
Houby se také vyznačují vysokým obsahem vitamínu B1, B2, vitamínu C a niacinu. Ke zdraví přispívají i minerály draslík, fosfor a hořčík.
Pozitivně působí i houbový chitin, který je obtížně stravitelný a jako balastní látka podporuje činnost střev a podporuje detoxikační funkci. Houby navíc posilují imunitní systém.
To vše činí houby vhodnou náhražkou masa pro lidi trpící dnou, ale i pro ty, kteří z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou konzumovat maso.
Houby namísto masa
Houby jsou malé nutriční zázraky a oproti masu obsahují jen malé množství purinů. Houby neobsahují téměř žádné sacharidy, 93,6 procenta tvoří voda a neobsahují téměř žádný tuk. Přesto dokáží zasytit na dlouhou dobu, podobně jako maso. Jak to? Jejich bílkoviny a vláknina se o to postarají. S průměrem 3,3 g bílkovin na 100 g hub překonávají většinu čerstvé zeleniny, dokonce i hrášek a fazole bohaté na bílkoviny.
Vegani, ale nejen oni, proto v houbách nacházejí spolehlivý zdroj bílkovin namísto masa. Houbová bílkovina je podobná živočišné bílkovině, ale neobsahuje téměř žádné puriny. Každý, kdo má problémy s dnou, je proto na bezpečné straně s houbovým jídlem.
Souhrnný pojem houbový protein zahrnuje také různé proteiny, které mají blahodárný vliv na zdraví. Patří mezi ně osm esenciálních aminokyselin, které tělo potřebuje, ale neumí si je samo vyrobit. Jiné, tzv. imunomodulační proteiny (Fungal Immunomodulatory Proteins), působí na imunitní systém organismu regulačně, tedy podle situace stimulují nebo tlumí.
Podíl vlákniny v houbách je podobný jako v jiných druzích zeleniny. Z hlediska struktury se však zásadně liší. Skládají se převážně z chitinu. Chitin obklopující buňky hub je z velké části nestravitelný. Trvá tedy poměrně dlouho, než projde trávicím traktem, který vysílá signály sytosti. Pocity hladu, které rychle spouští lehce stravitelná jídla, nevznikají tak rychle.
Houby obsahují jen velmi málo tuku, kolem 0,3 g na 100 g hub. Ovšem tento tuk je pro tělo velmi cenný, protože třetinu tuků tvoří polynenasycené kyseliny linolová a linolenová, které musí být tělu dodávány jako základní (esenciální) živiny. Pomáhají kontrolovat zánětlivé procesy v těle a jsou součástí lidské kůže.
Množství sacharidů v houbách také nepřesahuje v průměru 0,3 g/100 g. Glykemický index, tedy míra, která určuje, jak sacharidy v potravině ovlivňují hladinu cukru v krvi, je podle toho téměř nulový, takže si na houbách mohou s klidným svědomím pochutnat i diabetici.
Vzhledem k nízkému obsahu tuků a sacharidů není divu, že 100 g hub obsahuje pouze kolem 100 kJoule nebo 25 kcal. Houbových jídel tedy můžete sníst o něco více, aniž by to bylo znát na vaší váze.
Houby jsou považovány za obtížněji stravitelné a při večerní konzumaci mohou způsobovat zažívací potíže, proto si je vychutnejte během oběda. Ve výjimečných případech může současná konzumace hub a alkoholu vést k gastrointestinálním potížím nebo alergickým reakcím (bolesti hlavy, zarudnutí kůže).
Obsah purinů v houbách
- 100 gramů hlívy ústřičné má 21 mg purinů, které vyprodukují až 50 mg kyseliny močové.
- 100 gramů žampiónů má 25 mg purinů, které vyprodukují až 60 mg kyseliny močové.
- 100 gramů lišky jedlé má 7 mg purinů, které vyprodukují až 17 mg kyseliny močové.
- 100 gramů hřibovitých hub má 34 mg purinů, které vyprodukují až 80 mg kyseliny močové.